Zdravý rozum

Tento článek je o filosofickém pojmu. Další významy jsou uvedeny na stránce Rozum (rozcestník).

Výraz zdravý rozum (či prostý rozum a tak dále) se v češtině používá jako ekvivalent latinského výrazu sensus communis tj. obecné smýšlení (řecky koiné aísthesis (ϰοινὴ αἴσθησις), angl. common sense, fr. bon sens), označujícího filosofický princip počítající s rozumem (smýšlením), vycházejícího z praktických soudů a hodnocení, postavených na empirických zkušenostech, bez vlivu vědomostí a znalostí získaných studiem či školním vzděláním, a který je přirozený všem lidem. [1] Tímto pojmem se zabýval již Aristotelés, který ho považoval spolu s ostatními smysly za předpoklad poznání. Zpopularizování tohoto pojmu je ale připisováno Jamesovi Beattiemu, který tento výraz použil ve své eseji „An Essay on The Nature and Immutability of Truth In Opposition to Sophistry and Scepticism“ ( 1770), která se ve své době stala často čtenou. [2] Na Aristotelovo pojetí navázali v 18. století filosofové skotské školy v čele s Thomasem Reidem (často označovaným jako „filosof zdravého rozumu“ [2]), kteří zavedli tento pojem do filosofie a v zdravém rozumu viděli vrozenou schopnost všech lidí, iracionální (intuitivní) zdroj základních a evidentních pravd a předpoklad poznání a pramene jistoty o existenci Boha. [3] Později mezi tyto schopnosti zařazují další vrozený princip - mravní smysl, tj. schopnost rozeznávat dobro a zlo. Filosofové skotské školy dále dovozovali, že co se příčí zdravému rozumu, vede na scestí a k chybným závěrům. Takovéto pojetí vznikalo a sloužilo jako opozice k racionalismu Réné Descarta, skepticismu Davida Humeho a Johna Locka a subjektivnímu idealismu George Berkeleye. [4] Immanuel Kant, který kritizoval přílišné protežování zdravého rozumu, v něm neviděl jeden ze smyslů, ale princip soudnosti. [5]

V češtině mají podobný význam i spojení selský rozum a zdravý selský rozum, [6] jimiž se označují prosté realistické úvahy. Tento prostý rozum je nadřazen rozumovému poznání, avšak selhává při hodnocení a představách věcí, s kterými nemáme každodenní přímou zkušenost, jako například obecná teorie relativity anebo kvantová mechanika, které prostému rozumu odporují, [7] jsou ale vnitřně konzistentní a obecně uznávané.Lidé se zdravého rozumu s oblibou dovolávají, když chtějí prosadit svoje názory a mohou argumentovat pouze empirickými zkušenostmi. [1]

V psychologii a sociologii bývá tento pojem v některých situacích užíván v původním smyslu jako " vox populi", na který je dobré nahlížet pro jeho racionálně empirické jádro, v jiných situacích spíše s důrazem na negativně hodnotící problematický soud, který vychází z povrchní empirie a staví si svůj základ na předsudcích pověrách apod.  [1]

  • zdravý rozum a sociologie
  • odkazy

Zdravý rozum a sociologie

Sociologie má ke zdravému rozumu blíže, než je tomu u věd jako fyzika, chemie, biologie, astronomie či geologie, které zdravému rozumu nedůvěřují nebo na jejich otázky prostě nedokáže odpovědět. Sociologie totiž vychází ze zkušenosti obyčejných lidí, kterým zdravý rozum umožňuje ve společnosti žít a přiměřeně reagovat. [8]

Dalším rozdílem je i to, že jevy zkoumané výše zmíněnými vědami, nejsou nijak formulovány předem, a čekají na vědce, který je vymezí a definuje. Na druhou stranu, zdravý rozum vysvětluje sociologické termíny ještě před jejich samotným zkoumáním. [9]

Hranice mezi sociologickým myšlením a zdravým rozumem však mohou být nejasné. Aby nebylo možné zpochybňovat suverenitu sociologie, je nutné vytyčit jednotlivé rozdíly: [9]

1) „Zodpovědný diskurs - Na rozdíl od zdravého rozumu je v sociologii nutné rozlišovat mezi ověřitelnými a neověřitelnými výroky. Sociolog je povinen zdržet se zavádějících výkladů založených na jeho osobních přesvědčení či domněnkách. Zároveň však musí být otevřený kritice a umožnit ostatním posoudit jeho vědecké poznání. [9]

2) „Rozsah pole, ze kterého se čerpá materiál k úsudku“ – Úkolem sociologa je pozvednout se nad individuální rámec a shromáždit poznatky z více tzv. životních okruhů. Vzniká tak složitá síť vzájemných vazeb a závislostí, z níž je možné vyvodit neúplnost individuálních zkušeností. Sociologické poznání tedy nabízí něco navíc, co zdravý rozum nabídnout nedokáže. [10]

3) „Přístup k osmyslnění lidské reality“ (Způsob, kterým si odůvodňujeme příčiny) - Zdravý rozum vysvětluje záměry činů ostatních na základě činů vlastních (ze zkušenosti). Na druhou stranu, sociologie vychází z tzv. konfigurací, tedy složitých sítí vztahů a závislostí. [11]

4) „Oddůvěrňování důvěrného“ – Zdravý rozum má tendenci považovat určitou skutečnost za samozřejmou a zcela jasnou, jestliže se s ní již mnohokrát setkal - není zde žádná zvědavost. Sociologové však „oddůvěrňují důvěrné“, zkoumají tyto každodenní problémy, o kterých by obyčejného člověka nikdy nenapadlo přemýšlet. „Sociologie, zůstávajíc v neustálém a úzkém styku se zdravým rozumem, chce překonat jeho omezenost; snaží se otevřít možnosti, které má zdravý rozum přirozenou tendenci uzavírat. Obrací se k našemu společnému poznání, jež jsme získali zdravým rozumem, zpochybňuje a provokuje zavedené jistoty, a tak nás může inspirovat a povzbudit k přehodnocení naší zkušenosti.“ [12]

Názory některých sociologů

Sociolog Robert K. Merton nepřeceňoval společenské vědy. Nemyslel si, že by jejich poznatky mohly změnit běžné jednání členů společnosti, aby bylo racionálnější. Ti se podle něho budou řídit vždy věděním zdravého rozumu. Cílem sociologie je ukazovat souvislosti, které zpochybní jednoduché předpoklady zdravého rozumu. [13]

Zdravý rozum lze najít například i v Garfinkelově pojmu reflexivity. Lidé běžně jednají tak, aby utvrdili svůj názor na svět. Současně ukazují ostatním své jednání jako podložené zdravým rozumem. Naopak etnometodologie (analýza každodenních sociálních interakcí) ve výzkumu neužívá zdravý rozum, aby objevila jeho podstatu. [14]

Jiné Jazyky
български: Здрав разум
català: Sentit comú
Deutsch: Gemeinsinn
Ελληνικά: Κοινή λογική
English: Common sense
español: Sentido común
فارسی: عقل سلیم
suomi: Arkijärki
français: Sens commun
עברית: שכל ישר
hrvatski: Zdrav razum
magyar: Józan ész
íslenska: Almenn skynsemi
italiano: Senso comune
日本語: 常識
한국어: 공통감각
Nederlands: Gezond verstand
polski: Rozsądek
português: Senso comum
română: Bun-simț
sicilianu: Sennu
srpskohrvatski / српскохрватски: Zdrav razum
Simple English: Common sense
slovenčina: Zdravý rozum
Türkçe: Sağduyu
українська: Здоровий глузд
中文: 常理