Vlastní kapitál

Vlastní kapitál neboli také vlastní jmění představuje vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele, pro tvorbu jeho kapitálu. Tvoří ho vklady zakladatelů (vlastníků, společníků) do základního kapitálu společnosti a složky, které vznikly během hospodaření podniku. Vlastní kapitál tak zahrnuje peněžité a nepeněžité vklady majetku do firmy, kapitálové fondy, hospodářské výsledky z minulých účetních období i z období současného a fondy tvořené ze zisku (rezervní fond). V rozvaze se vykazuje na straně pasiv.

Tvořen je složkami, které do podniku vložili jeho zakladatelé (majitelé, společníci) anebo složkami, které při činnosti podniku vznikly. Jedná se tedy o kapitál, který patří majiteli (případně majitelům). Je hlavním nositelem podnikatelského rizika. Jeho podíl na celkovém jmění je ukazatelem finanční jistoty podniku. Nejedná se ostálou veličinu, avšak o veličinu měnící se v závislosti na hospodářském výsledku. Pokud společnost dosahuje zisku, vlastní kapitál roste, avšak pokud je situace opačná a společnost dosahuje ztráty, vlastní kapitál klesá.[1]

Kromě vlastního kapitálu se rozlišuje také cizí kapitál.

Jiné Jazyky
Afrikaans: Ekwiteit
Deutsch: Eigenkapital
Ελληνικά: Ίδια κεφάλαια
eesti: Omakapital
français: Capitaux propres
עברית: הון עצמי
magyar: Saját tőke
Bahasa Indonesia: Ekuitas (keuangan)
íslenska: Eigið fé
Bahasa Melayu: Ekuiti (kewangan)
Nederlands: Eigen vermogen
română: Capital propriu
slovenčina: Vlastné imanie
svenska: Eget kapital
中文: 股東權益