Velikonoce

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 1. dubna 2018, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda
Mistr Třeboňského oltáře: Zmrtvýchvstání Krista
Čtení z prvního listu sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.

Velikonoce (latinsky pascha, řecky πάσχαpascha, hebrejsky פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisí jen volně.

V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským[1] a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.[2]

Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění, viz Výpočet data Velikonoc. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.

U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter[zdroj?]), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara a plodnosti například až do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona, stvořitelsky oplodní Kosmické vejce.[3] Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara. Podle etnologie tedy navazují na tradici původně pohanskou[4][5][6][7] (jako např. Beltain, Morana).

Jiné Jazyky
Afrikaans: Paasfees
Alemannisch: Ostern
አማርኛ: ፋሲካ
Ænglisc: Ēaster
العربية: عيد القيامة
asturianu: Pascua
azərbaycanca: Pasxa
башҡортса: Пасха
Boarisch: Ostan
žemaitėška: Velīkas
Bikol Central: Pasko nin Pagkabuhay
беларуская: Вялікдзень
беларуская (тарашкевіца)‎: Вялікдзень
български: Великден
বাংলা: ইস্টার
brezhoneg: Pask
bosanski: Uskrs
Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄: Bô-uăk-cáik
Cebuano: Pagkabanhaw
corsu: Pasqua
kaszëbsczi: Jastrë
Чӑвашла: Mункун
Cymraeg: Pasg
dansk: Påske
Deutsch: Ostern
Thuɔŋjäŋ: Aköljonbɛ̈nyrɔt
Zazaki: Pasxalya
Ελληνικά: Πάσχα
emiliàn e rumagnòl: Pasqua
English: Easter
Esperanto: Pasko
español: Pascua
euskara: Pazkoa
فارسی: عید پاک
føroyskt: Páskir
français: Pâques
Nordfriisk: Puask
Frysk: Peaske
Gaeilge: Cáisc
Gagauz: Paskellä
Gàidhlig: A' Chàisg
गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni: Kristachea Jivontponnachem Fest - Easter
Gaelg: Yn Chaisht
客家語/Hak-kâ-ngî: Fu̍k-fa̍t-chiet
עברית: פסחא
हिन्दी: ईस्टर
hrvatski: Uskrs
hornjoserbsce: Jutry
Kreyòl ayisyen: Pak (fèt)
magyar: Húsvét
հայերեն: Զատիկ
Bahasa Indonesia: Paskah
Interlingue: Pasca
Ido: Pasko
íslenska: Páskar
italiano: Pasqua
日本語: 復活祭
Basa Jawa: Paskah
ქართული: აღდგომა
Адыгэбзэ: ӀутӀыж
қазақша: Пасха
ಕನ್ನಡ: ಈಸ್ಟರ್
한국어: 부활절
Перем Коми: Ыджытлун
Ripoarisch: Ostere
Lëtzebuergesch: Ouschteren
Limburgs: Paosje
lumbaart: Pasqua
lingála: Pásika
لۊری شومالی: عئید پاک
lietuvių: Velykos
latgaļu: Leldīne
latviešu: Lieldienas
мокшень: Очижи
Malagasy: Paska
олык марий: Кугече
македонски: Велигден
മലയാളം: ഈസ്റ്റർ
मराठी: ईस्टर
кырык мары: Когечӹ
Bahasa Melayu: Hari Easter
မြန်မာဘာသာ: အီစတာပွဲတော်နေ့
Nāhuatl: Paxcua
Napulitano: Pasca crestiana
Plattdüütsch: Oostern
Nedersaksies: Poaske
Nederlands: Pasen
norsk nynorsk: Påske
norsk: Påske
Nouormand: Pâques
occitan: Pascas
Livvinkarjala: Äijypäivy
Ирон: Куадзæн
Picard: Paques
Deitsch: Oschder
Pälzisch: Ostern
polski: Wielkanoc
português: Páscoa
Runa Simi: Paskwa
rumantsch: Pasca
română: Paști
armãneashti: Paști
русский: Пасха
русиньскый: Великдень
sardu: Pasca
sicilianu: Pasqua
Scots: Pace
davvisámegiella: Beassážat
srpskohrvatski / српскохрватски: Uskrs
Simple English: Easter
slovenčina: Veľká noc
slovenščina: Velika noč
Gagana Samoa: Motu o Eseta
shqip: Pashkët
српски / srpski: Ускрс
svenska: Påsk
ślůnski: Wjelgonoc
తెలుగు: ఈస్టర్
Türkçe: Paskalya
татарча/tatarça: Олы көн бәйрәме
українська: Великдень
اردو: ایسٹر
vepsän kel’: Äipäiv
Tiếng Việt: Lễ Phục Sinh
West-Vlams: Poaschn
walon: Påke
吴语: 复活节
მარგალური: თანაფა
Zeêuws: Paese
中文: 復活節
Bân-lâm-gú: Koh-oa̍h-cheh
粵語: 復活節
isiZulu: IPhasika