Tabulka (databáze)

Tabulka (anglicky table) je jedním ze základních databázových objektů, který slouží k přímému uložení dat do paměťového prostoru relační databáze. Databázovou tabulku si lze představit jako běžnou dvourozměrnou tabulku, která má pevně daný počet a význam jednotlivých položek, které tvoří sloupce tabulky. Do tabulky jsou ukládány záznamy ve formě řádků. Každý záznam tak tvoří stejný počet položek stejného datového typu. Není proto možné, aby dva různé záznamy ve stejné tabulce měly rozdílný počet položek nebo obsahovaly ve stejné položce rozdílné datové typy. Počet záznamů (řádků) v tabulce je obvykle omezen jen technickými možnostmi použité databáze.

Definice tabulky

Tabulka je (obecně) definována seznamem omezení, která jsou kladena na její jednotlivé sloupce.
Konkrétně v případě použití SQL obsahuje definice tabulky:

  • údaje o názvu, typu (datum - číslo - slovo) a velikosti jednotlivých polí
  • údaje o tom, který sloupec musí být povinně vyplněn nějakou hodnotou, a který nikoliv
  • údaje o cizích klíčích a pravidla referenční integrity
  • údaj o primárním klíči
  • podle použité konkrétní technologie nepovinně další údaje o paměťových nárocích tabulky a způsobu uložení (Partitioning, velikost segmentu)

Definice tabulky je (v konkrétním případě jazyka SQL) vytvářena a modifikována pomocí příkazů DDL SQL: CREATE,ALTER,DROP.