Třetí přechodná doba

Možná hledáte: Nová Říše.
Egyptská říše
Dvě země
tȝwy
 Nová říšecca 1069–664 př. n. l.Pozdní doba 
Novoasyrská říše 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa znázorňující politické rozdělení moci ve starověkém Egyptě během Třetí přechodné doby, kolem roku 730 př. n. l. Panovníci 22. a 23. dynastie vládli současně, libyjští panovníci vládli převážně v deltě Nilu.
Džanet (cca 1069–945 př. n. l. – 21. dynastie)
Per-Bast (řec. Bubastis, cca 945-720 př. n. l. – 22. dynastie)
Henen-nesut (cca 837–728 př.n.l. – 23. dynastie)
Sau (cca 732–720 př. n. l. – 24. dynastie)
Meroe (cca 732–653 př. n. l. – 25. dynastie)
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Nová říšeNová říše
Nástupnické:
Pozdní dobaPozdní doba
Novoasyrská říšeNovoasyrská říše

Třetí přechodná doba je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády 21. dynastie25. dynastie (přibližně 1069 – 664 před n. l.) [1].

Počátkem tohoto období se zmocnilo vlády v jižní části Egypta Amonovo kněžstvo. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastii. V egyptské deltě se později chopili moci libyjští dobyvatelé, jejich 22. dynastie vládla severní části Egypta a postupně ovládli i střední Egypt. Na konci panování 22. dynastie došlo k vzrůstu moci provinčních panovníků. Tito panovníci tvoří 23. dynastii a 24. dynastii.

V roce 747 př. n. l. dobyli Egypt Nubijci, kteří se svou 25. dynastií ovládali Egypt ze súdánského města Napata. Za vlády nubijského krále Taharky a jeho nástupce došlo roku 663 př. n. l. ke krátkému ovládnutí Egypta Asyrskou říší.

Třetí přechodná doba následovala po Nové říši a předcházela Pozdní dobu.

Jiné Jazyky
srpskohrvatski / српскохрватски: Treći prijelazni period Egipta