Suchoj Su-7

Su-7
Suchoj Su-7 ve Kbelích
Suchoj Su-7 ve Kbelích
Určení proudový bombardovací a bitevní letoun
Výrobce Suchoj
První let 7. září 1955
Zařazeno 1959
Vyřazeno 1986 (SSSR)
Uživatel Sovětské letectvo
Výroba 1957-1972
Vyrobeno kusů 1 847
Další vývoj Suchoj Su-17

Suchoj Su-7 (V kódu NATO "Fitter-A") byl sovětský proudový taktický bombardér, který vznikl na počátku padesátých let 20. století. První prototyp vzlétl roku 1955 a letoun se začal sériově vyrábět od roku 1957. Bylo počítáno s tím, že tento stroj bude schopný provádět jaderné útoky. Předpokládalo se, že letouny budou muset operovat z nezpevněných vzletových ploch, a proto byl podvozek vybaven koly s nízkotlakými pneumatikami a doplněn hydraulicky vysouvatelnými ližinami.

Letouny Suchoj Su-7 byly i ve výzbroji Československé lidové armády.

Vznik a vývoj

Nákres prototypu 'S-1'.

Pavel Suchoj začal kariéru leteckého konstruktéra ve 30. letech 20. století v ruském vývojovém leteckém úřadě (v ruštině OKB), který řídil v té době Andrej Tupolev. V době německé invaze do SSSR v létě 1941, se Suchoj vypracoval na vedoucího své vlastní konstrukční kanceláře. Avšak přesto, že se mu podařilo navrhnout několik slibných konstrukcí, z mnoha důvodů ani jedna z nich neuspěla, přičemž v roce 1949 bylo výsledkem zavření konstrukční kanceláře. V roce 1953, po Stalinově smrti, se díky nátlaku podařilo Suchoji vrátit na čelo své konstrukční kanceláře. Prvním úkolem obnovené kanceláře byl vývoj nové taktické a záchytné stíhačky pro vzdušné síly SSSR (VVS). Základem obou strojů měl být pokročilý motor AL-7F s přídavným spalováním, který se vyvíjel v továrně na výrobu motorů, jejíž šéfem byl Archip Ljulka.

Na základě doporučení získaných od Ústředního institutu aerodynamiky a hydrodynamiky ( CAGI) Suchoj představil dva konstrukční návrhy, které byly velmi podobné, až na rozdílné uspořádání nosné plochy. První z nich měl delta křídlo, a tovární písmeno "T" (jako treugolnyj - trojúhelníkovitý). Byl zvažován k použití v roli taktické a zároveň i záchytné stíhačky, a nesly označení T-1 a T-3, přičemž T-3 (záchytný stíhač) měl zabudovaný radar. Druhý návrh obsahoval šípové křídlo, a byl označován jako "S" (strelovidnyj - šípovitý). Jako prototyp taktické stíhačky byl označen S-1. Oba stroje měly v přední části otvor pro přístup vzduchu k motoru a výfuk v zadní části, šípovité ocasní plochy a bublinový překryt kabiny.

Jak se ukázalo, výběr delta křídla pro záchytnou stíhačku byl dobrým krokem pro kvalitní výkon ve velkých výškách. Návrh T-1 byl zanechán, ale koncept záchytného stíhače T-3 se později vyvinul do stroje Suchoj Su-9. Koncept S-1, se šípovitým křídlem, poskytoval lepší ovladatelnost v menších výškách, čímž ho dělal vhodným na roli taktické stíhačky. Bylo uděleno povolení k zahájení vývoje, přičemž první prototyp a stroj na pozemní zkoušky byly postaveny v roce 1955. Prototyp S-1 se poprvé vznesl 8. září 1955, pilotovaný zkušebním pilotem A. G. Kočetkovem.

Koncept S-1 byl pro sovětské letectvo velkým krokem vpřed, ale zkušební lety neprobíhaly až tak hladce. Motory AL-7F se ukázaly problematickými. Přesto bylo evidentní, že stroj měl vysoký potenciál; během zkušebního letu v dubnu 1956 s ním dosáhl pilot V. N. Machalin rychlosti 2 170 km/h v přímém letu, což bylo mnohem více než stanovovaly požadavky. Ještě předtím než byl stroj odeslán k vojsku na letové zkoušky, bylo uděleno povolení k produkci malé série, určené na zkoušky, pod názvem Su-7. Letadlo bylo představeno 24. června 1956 na letecké přehlídce na letišti Tušino u Moskvy. Pozorovatelé NATO mu udělili kódové označení "Fitter", což bylo později po zavedení novějších verzí Su-7 upravené na " Fitter-A".

Verze " 'Fitter-A'" byla jednou z prvních sovětských nadzvukových stíhaček a trpěla podobnými omezeními jako v té době mnoho jejích protivníků - nízká výdrž, malý dolet a omezený náklad zbraní (1 000 kg). Typická výzbroj Su-7 zahrnovala:

  • 2 ks 500 kg pum FAB-500
  • 2 podvěsné raketnice, každá s 16 kusy 57 mm neřízených raket
  • 2 podvěsy, na kterých bylo upevněných sedm 16 cm neřízených raket
  • 2 neřízené rakety ráže 240 mm
Pohled na jednu z lyží na podvozku ' Su-7BKL a podvěšené raketnice s 16 kusy 57 mm raket

Let bez přídavných palivových nádrží byl možný, přičemž vznikl dodatečný prostor pro nesení dalších zbraní, ale to tak dramaticky zkrátilo dolet, že tato konfigurace se téměř nepoužívala.

Letadla Su-7 trpěla vysokou vzletovou a přistávací rychlostí a při troše neopatrnosti se mohlo zřítit i přes relativně vysoké rychlosti a narazit na přistávací dráhu. Kvůli tomu byly zavedeny dvojité brzdící padáky, což po přistání umožnilo prudce snížit rychlost a zamezit nehody. Na zkrácení vzletu se používaly rakety Rato, které byly po vzletu odhozeny, ale kvůli své vysoké ceně byly používány jen zřídka. Letadlo také trpělo tuhým řízením, které však bylo kompenzováno spolehlivým a efektivním autopilotem.

Mezi jeho kladné vlastnosti patřil například dvojitý kanón NR-30 jehož střelba byla nesmírně účinná. Střílel náboje ráže 30 x 155 mm, což bylo více než srovnatelný západní kanón ADEN/ DEFA, střílející náboje ráže 30 x 113 mm. Letadlo bylo zároveň velmi stabilní zbraňovou platformou, byl snadno ovladatelné, schopné letět velmi rychle a hladce těsně nad zemí a byl nebezpečný pro jakéhokoliv protivníka, který se na něj odvážil v malé výšce zaútočit. Bylo velmi odolné, což je pro útočný bombardér velkou výhodou, jeho motor AL-7F mohl nasát i větší předměty a nepoškodil se, co by v případě srovnatelného západního motoru skončilo jeho destrukcí. Říká se, že na letadle nebyla ani jediné označení "nestoupat" a Pitotova trubice byla tak pevná, že se na ní daly dělat shyby.

Jiné Jazyky
العربية: سوخوي سو-7
català: Sukhoi Su-7
Deutsch: Suchoi Su-7
English: Sukhoi Su-7
español: Sukhoi Su-7
فارسی: سوخو -۷
suomi: Suhoi Su-7
français: Soukhoï Su-7
עברית: סוחוי-7
हिन्दी: सुखोई एसयू-7
hrvatski: Suhoj Su-7
magyar: Szu–7
Bahasa Indonesia: Sukhoi Su-7
italiano: Sukhoi Su-7
日本語: Su-7 (航空機)
ქართული: სუ-7
Bahasa Melayu: Sukhoi Su-7
Nederlands: Soechoj Soe-7
polski: Su-7
português: Sukhoi Su-7
română: Suhoi Su-7
русский: Су-7
slovenčina: Suchoj Su-7
slovenščina: Suhoj Su-7
српски / srpski: Сухој Су-7
svenska: Suchoj Su-7
українська: Су-7
Tiếng Việt: Sukhoi Su-7