Starořečtina

Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l.

Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (v současných jazykových typologiích se stará a nová řečtina zpravidla hodnotí jako dva jazyky). Tímto jazykem se hovořilo v klasickém období Řecka, je z něj ale odvozena i řada dnešních slov („policie“, „demokracie“, „arachnofobie“ a další).

Jiné Jazyky
aragonés: Griego antigo
العربية: لغة إغريقية
asturianu: Griegu antiguu
azərbaycanca: Qədim yunan dili
Boarisch: Oidgriachisch
беларуская (тарашкевіца)‎: Старажытнагрэцкая мова
brezhoneg: Henc'hresianeg
català: Grec antic
dansk: Oldgræsk
Zazaki: Greki
English: Ancient Greek
español: Griego antiguo
français: Grec ancien
Kreyòl ayisyen: Grèk d'antan
հայերեն: Հին հունարեն
interlingua: Greco ancian
Bahasa Indonesia: Bahasa Yunani Kuno
íslenska: Forngríska
Lëtzebuergesch: Algriichesch
Limburgs: Aajdgrieks
олык марий: Акрет грек йылме
македонски: Старогрчки јазик
Plattdüütsch: Ooltgreeksche Spraak
Nederlands: Oudgrieks
Piemontèis: Grech antich
srpskohrvatski / српскохрватски: Starogrčki jezik
Simple English: Ancient Greek language
slovenčina: Starogréčtina
српски / srpski: Старогрчки језик
Türkçe: Grekçe
oʻzbekcha/ўзбекча: Qadimgi yunon tili
中文: 古希臘語
文言: 古希臘語
粵語: 古希臘文