Sovětský svaz

Svaz sovětských socialistických republik
Союз Советских Социалистических Республик
Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik
19221991
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Internacionála (1922–1944),
Hymna Sovětského svazu (1944–1991)
Motto: Пролетарии всех стран, соединяйтесь!
(Proletáři všech zemí, spojte se!)
geografie
Mapa
rozloha:
22 402 220 km² (v roce 1991)
nejvyšší bod:
Pik Kommunizma (7 495 m)
nejdelší řeka:
Jenisej (5 539 km)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
293 047 571 (1991)
národnostní složení:
Rusové (50,78 %, 1991), Ukrajinci (15,45 %, 1991), Uzbeci (5,84 %, 1991), mnoho dalších národů a etnik
ruština, dalších 14 oficiálních jazyků
oficiálně žádné (ateismus), v omezené míře byly trpěny pravoslaví, katolictví, islám a šamanismus
státní útvar
vznik:
30. prosinec 1922 spojením čtyř sovětských socialistických republik
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Ruská sovětská federativní socialistická republikaRuská sovětská federativní socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika
Běloruská sovětská socialistická republikaBěloruská sovětská socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republikaZakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Bucharská lidová sovětská republikaBucharská lidová sovětská republika
Chórezmská lidová sovětská republikaChórezmská lidová sovětská republika
Tuvinská aratská republikaTuvinská aratská republika
Nástupnické:
Ruská federaceRuská federace
Ukrajinská republikaUkrajinská republika
Běloruská republikaBěloruská republika
Moldavská republikaMoldavská republika
GruzieGruzie
Arménská republikaArménská republika
Ázerbájdžánská republikaÁzerbájdžánská republika
Republika KazachstánRepublika Kazachstán
Uzbecká republikaUzbecká republika
TurkmenistánTurkmenistán
Republika TádžikistánRepublika Tádžikistán
Kyrgyzská republikaKyrgyzská republika
Estonská republika (sporné)Estonská republika (sporné)
Lotyšská republika (sporné)Lotyšská republika (sporné)
Litevská republika (sporné)Litevská republika (sporné)

Sovětský svaz (rusky Советский Союз, Sovětskij Sojuz), oficiálním názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR (rusky zvuk Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик, СССР, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 19221991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Sovětský svaz měl ve své ústavě zakotvenou vedoucí roli komunistické strany, která byla dominantní politickou silou do roku 1991. Ačkoliv byl Sovětský svaz nominálně unií svazových republik s hlavním městem v Moskvě, ve skutečnosti šlo o silně centralizovaný stát.

Říjnová revoluce v listopadu 1917 vedla k pádu Ruského impéria a odstranění prozatímní vlády. Poté, co bolševici zvítězili v občanské válce, byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz sdružující Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku, Ukrajinskou, Běloruskou sovětskou socialistickou republiku a Zakavkazskou federativní socialistickou republiku. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve Střední Asii.

Po smrti prvního sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 se dalším vůdcem země stal Josif Vissarionovič Stalin, který zahájil rozsáhlou industrializaci spojenou s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem; v tzv. gulazích tehdy zahynulo několik milionů lidí. Během druhé světové války v roce 1941 nacistické Německo a jeho spojenci napadli Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali dohodu o neútočení. Z následujících čtyř let těžkých bojů Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových supervelmocí; tou druhou se staly Spojené státy. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v Pobaltí, a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku 1956 se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi východního bloku podílel na studené válce, dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov pokusil reformovat stát politikou perestrojky a glasnosti, avšak Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala Ruská federace.

Jiné Jazyky
Acèh: Uni Soviet
Afrikaans: Sowjetunie
Alemannisch: Sowjetunion
অসমীয়া: ছ'ভিয়েট সংঘ
авар: СССР
تۆرکجه: شوروی
Boarisch: Sowjetunion
žemaitėška: Tarību Sājonga
беларуская (тарашкевіца)‎: Саюз Савецкіх Сацыялістычных Рэспублік
bosanski: Sovjetski Savez
Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄: Sŭ-lièng
Cebuano: Unyong Sobyet
Deutsch: Sowjetunion
dolnoserbski: Sowjetski zwězk
English: Soviet Union
Esperanto: Sovetunio
estremeñu: Unión Soviética
føroyskt: Sovjetsamveldið
Nordfriisk: Sowjetunion
Frysk: Sovjet-Uny
贛語: 蘇聯
گیلکی: شؤروي
𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺: 𐌲𐌲𐌲𐌸
客家語/Hak-kâ-ngî: Sû-lièn
हिन्दी: सोवियत संघ
hrvatski: Sovjetski Savez
hornjoserbsce: Sowjetski zwjazk
magyar: Szovjetunió
interlingua: Union Sovietic
Bahasa Indonesia: Uni Soviet
Interlingue: Soviet-Union
íslenska: Sovétríkin
la .lojban.: sofygu'e
Basa Jawa: Uni Sovyèt
ភាសាខ្មែរ: សហភាពសូវៀត
한국어: 소련
कॉशुर / کٲشُر: صؤوِت اِتِفاق
kernowek: URSS
Lëtzebuergesch: Sowjetunioun
Limburgs: Sovjet-Unie
lietuvių: Tarybų Sąjunga
مازِرونی: شوروی
Napulitano: Aunione Sovieteca
Plattdüütsch: Sowjetunion
Nedersaksies: Sovjet-Unie
Nederlands: Sovjet-Unie
norsk nynorsk: Sovjetunionen
Papiamentu: Union Sovietiko
Picard: URSS
پنجابی: سویت یونین
português: União Soviética
rumantsch: Uniun sovietica
русиньскый: СССР
davvisámegiella: Sovjetlihttu
srpskohrvatski / српскохрватски: Sovjetski Savez
Simple English: Soviet Union
slovenčina: Sovietsky zväz
slovenščina: Sovjetska zveza
Soomaaliga: Midowga Sofiyet
Seeltersk: Sowjetunion
Basa Sunda: Uni Soviét
svenska: Sovjetunionen
Tagalog: Unyong Sobyet
тыва дыл: ССРЭ
Tiếng Việt: Liên Xô
West-Vlams: Sovjet-Unie
walon: URSS
吴语: 苏联
Vahcuengh: Suhlienz
中文: 苏联
文言: 蘇聯
Bân-lâm-gú: So͘-liân
粵語: 蘇聯