Ruská osvobozenecká armáda

Generál Vlasov a příslušníci Ruské osvobozenecké armády

Ruská osvobozenecká armáda – ROA ( německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja oswoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně či z donucení bojovali proti stalinistickému režimu v Sovětském svazu. Pro tyto jednotky se vžilo označení vlasovci [1] podle jména jejich velitele generála Vlasova.

Situace před vznikem

Nástup jednotky vlasovců v roce 1944, viz znak na paži

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem ( Operace Barbarossa) padly do zajetí miliony sovětských válečných zajatců různých národů (tedy nejen Rusů). Jejich národní a politické smýšlení bylo různé, část zajatců nesouhlasila se Stalinovým režimem, mnoho z nich bylo zdrceno tím, že se Stalin zajatců zřekl a považoval je za zrádce. Brutální zacházení se sovětskými zajatci ze strany Němců, kteří je považovali za podlidi, si jenom v prvním roce vyžádalo životy až 3 milionů zajatců. [2] Později byla decimace sovětských zajatců zastavena, protože situace na východní frontě se nevyvíjela pro Německo dobře, a zajatci začali být využíváni na nucené práce a začalo se také uvažovat o jejich využití v boji proti Rudé armádě.

Během času se z části těchto vojáků formovaly různé dobrovolnické i pomocné jednotky, divizemi Waffen-SS počínaje a zásobovacími a pracovními jednotkami konče, například Turkestánská legie, Legie Volžských Tatarů, Ázerbajdžánská legie, Gruzínská legie, která v dubnu 1945 na nizozemském ostrově Texel povstala proti Němcům, a další. Postupem času vznikaly i ruské bojové jednotky, jako např. 1. ruská národní armáda, 599. ruská brigáda, Ruský ochranný sbor, XV. kozácký jezdecký sbor a další. Počátky vzniku Ruské osvobozenecké armády lze klást do roku 1942, kdy bylo ustanoveno v Berlíně zvláštní středisko, které se zabývalo získáváním výjimečných ruských válečných zajatců. Téhož roku byl zajat sovětský generál Andrej Andrejevič Vlasov, který se postupně stával ústřední postavou těch, kteří nenáviděli komunistický režim v SSSR a chtěli proti němu bojovat. Ten během roku 1943 získával své další spolupracovníky a snažil se ve spolupráci s německými činiteli vytvořit ruské bojové jednotky. Problémem bylo, že na straně Němců nejenže panovala k Rusům nedůvěra, ale stále tu byla doktrína o „méněcenné slovanské rase“, což bylo překážkou rychlejšího vzniku ruských vojenských sil, které se odkládalo prakticky až do konce roku 1944.

Jiné Jazyky
français: Armée Vlassov
srpskohrvatski / српскохрватски: Ruska oslobodilačka armija