Radosław Sikorski

Radosław Sikorski
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská platforma

Narození23. února 1963 (55 let)
Bydhošť
ChoťAnne Applebaumová
Alma materPembroke College, Oxford
Profesepolitik, novinář, spisovatel, odborář, diplomat a ministr
Oceněnívelkodůstojník Řádu čestné legie
Řád za zásluhy, první třída
Order of Honour
Řád tří hvězd
velkodůstojník Řádu koruny
… více na Wikidatech
PodpisRadosław Sikorski, podpis
Webová stránkawww.radeksikorski.pl/en
CommonsRadosław Sikorski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radosław Tomasz Sikorski (* 23. února 1963 Bydhošť, Polsko) je polský politik, novinář a od září 2014 do června 2015 maršálek Sejmu, kdy oznámil rezignaci na tento post v důsledku aféry se zveřejněnými tajnými nahrávkami ministrů a podnikatelů.[1] V letech 2007 až 2014 působil jako ministr zahraničních věcí v prvním i druhém Tuskově kabinetu[2].

Jeho manželkou je polsko-americká novinářka a historička Anne Applebaumová, se kterou má dva syny, Aleksandra a mladšího Tadeusze.

Biografie

V době vyhlášení stanného práva v Polsku roce 1981 studoval ve Velké Británii, kde získal politický azyl a později britské občanství. Vystudoval politologii, filosofii a ekonomii v Oxfordu. Od poloviny 80. let působil jako novinář v deníku The Sunday Telegraph. V roce 1987 získal World Press Photo za snímek afghánské rodiny zabité sovětským bombardováním. Počátkem 90. let se vrátil do Polska a věnoval se politice.[3]

Ministr zahraničí Sikorski s americkou rezortní kolegyní Hillary Clintonovou, 2009

Působil jako náměstek ministra obrany (1992) ve vládě Jana Olszewského, jako náměstek a ministr zahraničních věcí (1998 až 2001) ve vládě Jerzyho Buzka. V letech 2002-2005 žil v USA, kde vedl konzervativní think tank American Enterprise Institute.[4]

Po návratu do Polska byl zvolen do Senátu. V letech 2005 až 2007 byl ministrem obrany premiéra Jarosława Kaczyńského. Od roku 2007 až do 21. září 2014 byl ministrem zahraničních věcí v kabinetu Donalda Tuska.

V první polovině září 2014 byl navržen do funkce maršálka Sejmu[5], v které byl definitivně stvrzen v hlasování dne 24. září 2014.[6][7] Dne 10. června 2015 oznámil rezignaci na post předsedy dolní komory,[1] když premiérka Ewa Kopaczová odvolala před blížícimi se parlamentní volbami další tři ministry v důsledku téže aféry.

Jiné Jazyky