Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava
Reichsprotektorat Böhmen und Mähren
 Druhá republika19391945Třetí Československá republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Kde domov můj / Wo ist mein Heim
geografie
Mapa
Mapa protektorátu a Německé říše v roce 1942
rozloha:
49 363 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
7 380 000 (v roce 1939)
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
zánik:
8. květen 1945 (kapitulací Německa), boje pokračovaly ještě několik dní po tomto datu
Státní útvary a území
Předcházející:
Druhá republikaDruhá republika
Nástupnické:
Třetí Československá republikaTřetí Československá republika

Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren) byla část československého území, od 15., respektive 16. března 1939 do 8.–9. května 1945 okupovaná nacistickým Německem.[2][3] Okupované území Německo anektovalo a zřídilo autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939[4] výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací a anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.[5]

Z pohledu mezinárodního a československého práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe,[6] přičemž legální vláda byla (později vytvořená a Spojenci uznaná) exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem.[7] Z tehdejšího oficiálního německého pohledu šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení československé a německé vlády ze dne 15. března 1939. Nacisté tvrdili, že Československo byl uměle vytvořený stát vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír.[8]

Protektorát byl vytvořen výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939, a to na území českých zemí, zbylém po vynuceném odstoupení Sudet Německu 29. září 1938 a části Těšínska odstoupeného Polsku 30. září 1938 v důsledku Mnichovské dohody. Německé okupační úřady vytvořením názvu Protektorát Čechy a Morava pominuly skutečnost, že kromě zbytku Čech a Moravy byla součástí protektorátu i malá část Slezska (území po pravém břehu Ostravice na Frýdecku a Ostravsku), kde se nacházela i nejvyšší hora protektorátu (Lysá hora v Beskydech).[9] V tomto zbytku pomnichovského Česko-Slovenska žilo okolo 7,4 milionu obyvatel. Dne 16. září 1940 bylo území protektorátu připojeno k říšskému celnímu území. Zahraniční politiku zcela převzala Německá říše. Protektorát měl pouze zástupce u říšské vlády s úředním označením „vyslanec“, avšak s výslovným dovětkem, že vyslanec není členem diplomatického sboru.

Jiné Jazyky
srpskohrvatski / српскохрватски: Protektorat Češka i Moravska