Pausaniás (král Sparty)

Pausaniás
Narození Sparta
Úmrtí 385 př. n. l.
Tegea
Děti Kleombrotos I.
Agésipolis I.
Rodiče Pleistoanax
Příbuzní Aristodemus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pausanias ( starořecky Παυσάνιας) byl král Sparty od roku 409 před Kr. do roku 394 před Kr. Patřil do královské rodiny Agiovců.

Otcem Pausania byl Pleistoanax z rodu Agiovců ( starořecky Δυναστεία Αγιαδών). Vládl spolu s Agidem II. Pocházejícího z rodu Eurypontovců ( starořecky Δυναστεία Ευρυποντιδών) od roku 409 před Kr. Do roku 398 před Kr. A pak s jeho bratrem Agésilaem II. Od roku 398 před Kr. Do roku 394 před Kr.

Pausanias vládl v době historických událostí pro Spartu se zpočátku vyvíjejících příznivě, ale na konci jeho vlády Sparta zaznamenala mocenský úpadek. V roce 404 před Kr. skončila dlouhá peloponéská válka trvající sedmadvacet let, kdy spartský vojevůdce Lysandros od moře a král Pausanias na pevnině obklíčili Atény a donutili tento městský stát kapitulovat. Lysandros přijal aténských posly a oznámil jim rozkaz srovnat se zemí aténské vnější opevnění a hradby přístavu Pireus. Aténské loďstvo s výjimkou dvanácti lodí dostala Sparta a Athény museli změnit ústavu, aby podle slov Sparťanů nevládl dav, ale nejlepší muži. Athéňané na to zvolili třicet vybraných občanů a ti vešli do dějin jako vláda třiceti tyranů. Vyvolaly všeobecný odpor ve kterém se znovu k moci dostali demokraté. Lysandros na to dorazil s vojskem do Atén, aby jim vnutil svou vůli na obnovení vlády tyranů. Dle nařízení Eforie o vlastní vládě měl rozhodnout athénský lid. Sparta aby přinutila Lysandra respektovat rozkaz vyslala proti němu vojsko v čele s králem Pausaniom. Lysadros musel načas opustit politickou scénu.

V roce 404 před Kr. zemřel v Perské říši Dareios II. A jeho synové Artaxerxes a Kýros se dostali do sporu o trůn. V tomto sporu se Sparťané přidali na Kýrovu stranu. Byzantský harmastés Klearchos najal 13 000 žoldnéřů z nichž většinu tvořili Sparťané. K rozhodující bitvě došlo v roce 401 před Kr. při Kúnaxách a Kýros v ní padl. Spartský zásah o perský trůn měl dalekosáhlé následky, neboť vítězný Artaxerxes II. se za něj pomstil válkou která trvala od roku 399 před Kr. do roku 394 před Kr. a skončila námořní bitvou u Knide, kde Sparta ztratila nejen své loďstvo ale i hegemonii na Egejském moři. Oslabení Sparty využili Tébania a později i její tradiční nepřátelé Megarčania a Korinťané a tak v roce 395 před Kr. vypukla tzv. Blázni válka. Tažení proti Thébám vedl opět Lysandros, který v bitvě u Haliarte padl. Lysandros zaútočil svévolně, nepočkal na posily vojska krále Pausania a to se mu stalo osudným. Bitva se tedy skončila neúspěchem a to byl důvod, že se ve Spartě Eforie rozhodli Pausania i přes jeho nepřítomnosti odsoudit. Pausanias se už domů nevrátil a svůj život dožil v exilu. Útočiště našel v Tegei a nějaký čas žil iv Perské říši. Zemřel kolem roku 380 před Kr.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pausanias (kráľ Sparty) na slovenské Wikipedii.

Jiné Jazyky