Músaion v Alexandrii

Múseion v Alexandrii bylo ve starověkém antickém světě nejslavnější a v dnešní době nejznámější músaion, po několik staletí nejvýznamnější starověká badatelská instituce[1] a centrum soudobého vědění vůbec. Jeho součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna. Je pokládáno za první instituci, jejímž jediným účelem bylo zajistit učencům nejpříhodnější podmínky pro jejich bádání, přičemž veškeré výdaje včetně platů zaměstnanců byly hrazeny státem.[2] Músaion bylo založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. n. l. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. v egyptské Alexandrii z podnětu Démétria Falérského; na rozdíl od ostatních tehdejších soukromých músaí ovšem jeho členy nebyli filosofové, ale především vědci a spisovatelé. Bylo vybudováno na idejích Aristotelova Lykeia[3] a jeho charakeristickým znakem bylo úzké sepětí umění a vědy, a to včetně věd přírodních; zde pěstovaná věda měla „filosofický kontext aristotelský i pýthagorejský, ale nechávala se vést svým vlastním tématem a metodou, nezávisle na filosofii, často však v duchu akademické skepse.“[4] Prvním představeným byl Zénodotos z Efesu, z významných učenců zde působili zde např. matematik Eukleidés, fyzik Archimédés, astronomové Hipparchos a Aristarchos, chronograf a geograf Eratosthenés či lékaři Hérofilos a Eratostratos. V době pozdní antiky se Músaion stalo útočištěm alexandrijského pohanství oproti dominujícímu křesťanství. Posledním známým členem a možná i představeným Músaia byl Theón z Alexandrie[5] a jeho dcera Hypatie z Alexandrie, nejpozději po její smrti nejspíše instituce zanikla.[6]

Jiné Jazyky
አማርኛ: ሙሴዎን
مصرى: موسيون
azərbaycanca: Museyon
български: Музейон
English: Musaeum
español: Museion
eesti: Museion
euskara: Museion
suomi: Museion
עברית: מוזאיון
hrvatski: Museion
日本語: ムセイオン
한국어: 무세이온
Nederlands: Mouseion
norsk: Museion
srpskohrvatski / српскохрватски: Museion
svenska: Museion