Lužická srbština

Dvojjazyčné názvy v Budyšíně

Lužická srbština je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.

Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.

Po roce 1990 se stala lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Bohužel německé orgány stále nedodržují množství nařízení a zákonů týkajících se rovnoprávnosti lužické srbštiny s němčinou. Většina Lužických Srbů dnes tedy ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:

Česky Hornolužicky Dolnolužicky Polsky Slovensky Rusky Polabsky Kašubsky
člověk zvuk čłowjek cłowjek zvuk człowiek človek zvuk человек [čiełaviék] clawak, clôwak człowiek
večer wječor wjacor wieczór večer вечер [viéčier] vicer wieczór
bratr bratr bratš brat brat брат [brat] brot brat
den zvuk dźeń źeń zvuk dzień deň zvuk день [dieň] dôn dzéń
ruka ruka ruka ręka ruka рука [ruká] ręka rãka
podzim nazyma nazyma jesień jeseň осень [ósieň] prenja zaima, jisin jeséń
sníh sněh sněg śnieg sneh снег [snieg] sneg snieg
léto lěćo lěśe lato leto лето [lieta] lato lato
sestra sotra sotša siostra sestra сестра [siestrá] sestra sostra
ryba ryba ryba ryba ryba рыба [rýba] ryba rëba
oheň woheń wogeń ogień oheň огонь [ogóń] widin òdżiń
voda woda wóda woda voda вода [vadá] wôda wòda
vítr wětřik, wětr wětš wiatr vietor ветер [viétier] wjôter wiater
zima zyma zyma zima zima зима [zimá] zaima zëma

Související články

  • Domowina
  • Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133–163 (o Pobaltských Slovanech)
Jiné Jazyky
Afrikaans: Sorbies
aragonés: Idioma sorabo
العربية: لغات صوربية
asturianu: Sorbiu
azərbaycanca: Sorb dilləri
žemaitėška: Suorbu kalba
беларуская: Лужыцкія мовы
беларуская (тарашкевіца)‎: Лужыцкія мовы
български: Лужишки езици
brezhoneg: Sorabeg
català: Sòrab
Cymraeg: Sorbeg
dolnoserbski: Serbšćina
Esperanto: Soraba lingvo
español: Lenguas sorabas
suomi: Sorbi
français: Sorabe
Nordfriisk: Sorbisch
Frysk: Sorbysk
Gaeilge: An tSoirbis
Gàidhlig: Sòrbais
hornjoserbsce: Serbšćina
magyar: Szorb nyelv
Հայերեն: Լուժիկերեն
Bahasa Indonesia: Bahasa Sorbia
italiano: Lingue sorabe
日本語: ソルブ語
Basa Jawa: Basa Sorbia
ქართული: სორბული ენა
한국어: 소르브어
Limburgs: Sorbisch
lietuvių: Sorbų kalbos
latviešu: Sorbu valodas
македонски: Лужички јазици
монгол: Сорб хэл
Plattdüütsch: Sorbsche Spraken
Nederlands: Sorbisch
norsk nynorsk: Sorbiske språk
norsk: Sorbisk
occitan: Sorab
português: Línguas sorábias
română: Limbi sorabe
davvisámegiella: Sorbigiella
srpskohrvatski / српскохрватски: Lužičkosrpski jezik
Simple English: Sorbian languages
slovenčina: Lužické jazyky
slovenščina: Lužiščina
Seeltersk: Sorbisk
svenska: Sorbiska
Türkçe: Sorbca
українська: Лужицькі мови
vèneto: Lengue sorabe
Tiếng Việt: Nhóm ngôn ngữ Sorb
მარგალური: სორბული ნინეფი
ייִדיש: סארביש
中文: 索布语
文言: 索布語
粵語: 索布文