Kyrénská škola

Kyrénská škola, kyrénaikové, byl výrazně hédonistický filosofický směr založený ve 4. století před naším letopočtem, pravděpodobně Aristippem z Kyrény (asi 435–356), ačkoliv mnohé ideály této filosofické školy byly nejspíše zformovány až jeho vnukem téhož jména, Aristippem Mladším (asi 380–300). Kyrénaikové patřili mezi nejranější sókratovské školy; učili, že jediným pravým dobrem je rozkoš, což však neznamená pouze absenci bolesti, ale vyloženě příjemný prožitek. Rozkoš je tělesným stavem a rozkoše tělesné jsou mnohem lepší než rozkoše duševní nebo vzpomínkové.[1] Kyrénaikové odmítali náboženskou víru zatěžující duši tísnivými představami, doporučovali zříci se honby za bohatstvím, slávou a politickou mocí.[2] Stát, náboženství a všechny svazky společenské, které člověka příliš poutají, jim byly lhostejné.[3] Nicméně rozkoš lze podle některých kyrénaiků získat i z altruistického jednání. Kyrénská škola zanikla během jednoho století a byla nahrazena mnohem propracovanější filosofií epikúrejskou.

Jiné Jazyky
العربية: القورينية
azərbaycanca: Kirena məktəbi
bosanski: Kirenska škola
Deutsch: Kyrenaiker
English: Cyrenaics
euskara: Zirenaikoak
français: Cyrénaïsme
galego: Cirenaicos
hrvatski: Cirenska škola
íslenska: Kýrenuheimspeki
日本語: キュレネ派
қазақша: Киренаиктер
한국어: 키레네 학파
Кыргызча: Кирена мектеби
polski: Cyrenaicy
português: Escola cirenaica
русский: Киренаики
srpskohrvatski / српскохрватски: Kirenska škola
slovenčina: Kyrénska škola
svenska: Kyrenaiker
Türkçe: Kirene Okulu
українська: Киренаїки