Hubbleův vesmírný dalekohled

HST
Hubbleův vesmírný dalekohled z raketoplánu Atlantis během páté servisní mise (STS-125) v roce 2009
Hubbleův vesmírný dalekohled z raketoplánu Atlantis během páté servisní mise (STS-125) v roce 2009
Jiné názvyHubble Space Telescope, HST
COSPAR1990-037B
Katalogové číslo20580
Start24. dubna 1990
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida - USA, rampa 39-B
Nosný systémraketoplán Discovery, mise STS-31
UmístěníOběžná dráha Země
Trvání misedo cca 2013[1]
ProvozovatelNASA, ESA
Hmotnost11 000 kg
Parametry dráhy
Výška dráhy500–600 km (pohyblivá)
aktuální výška: zde
Doba oběhu97 min
Sklon dráhy28,48°
Aktuální poziceheavens-above.com
Teleskop
Typ teleskopureflektor
Průměr2,4 m
Sběrná oblastzhruba 4,3 m2
Ohnisková vzdálenost57,6 m
Přístroje
NICMOSkamera/spektrometr
ACSpřehlídková kamera
WFPC2širokoúhlá kamera
STISspektrometer/kamera (mimo provoz)
hubble.nasa.gov
Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu

Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery. Současně obíhá Zemi ve výšce asi 569 km.[2] Dalekohled předává na Zemi obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům astrofyziky. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. Hubbleových hlubokých polí (Hubble ultra deep fields) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.

Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série Velkých kosmických observatoří, programu výzkumu vesmíru amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Dalšími observatořemi jsou Comptonova gama observatoř (Compton Gamma Ray Observatory), rentgenový teleskop Chandra (Chandra X-ray Observatory) a Spitzerův vesmírný dalekohled (Spitzer Space Telescope). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který má být vypuštěn po roce 2018 a který bude určen pro zkoumání vesmíru v infračervené oblasti spektra.[3]

Další budoucnost dalekohledu je již několik let předmětem diskuse odborníků. Poslední servisní mise byla nejprve po havárii raketoplánu Columbia zcela zrušena, ale na nátlak vědecké komunity, zejména astronomů, ji NASA počátkem roku 2006 předběžně znovu zařadila do plánu letů raketoplánů a to na rok 2008. Z technických důvodů byl však termín startu mise STS-125 odsunut na květen 2009. S další servisní misí se již nepočítá.[1][4]

Pokud by bylo k servisní misi nedošlo, postupně by selhaly stabilizační setrvačníky a fotovoltaické články a do konce desetiletí by dalekohled přestal pracovat. Ve vzdálenější budoucnosti by pak zanikl v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Jiné Jazyky
azərbaycanca: Habbl teleskopu
беларуская: Хабл (тэлескоп)
Basa Jawa: Teleskop Hubble
ქართული: ჰაბლი
Lëtzebuergesch: Hubble-Weltraumteleskop
Lingua Franca Nova: Telescopio Hubble
монгол: Хаббл
norsk nynorsk: Romteleskopet Hubble
srpskohrvatski / српскохрватски: Hubbleov svemirski teleskop
Simple English: Hubble Space Telescope
српски / srpski: Teleskop Habl
українська: Габбл (телескоп)