Hájkova kronika

Hájkova kronika
Titulní list prvního vydání
Titulní list prvního vydání
Autor Václav Hájek z Libočan
Původní název Kronika česká
Jazyk čeština
Žánry kronika
Datum vydání 1541
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hájkova kronika česká (titulní list, 1541)

Hájkova kronika (originálně Kronika česká, původním pravopisem Kronyka Czeska) je česky psaná humanistická kronika o dějinách českého národa, kterou napsal kněz Václav Hájek z Libočan. Hájek napsal kroniku „od nepaměti“, začíná upozorněním na předslovanské osídlení českých zemí a poté se věnuje slovanskému osídlení od vzniku národa pod Babylonskou věží a dílo uzavírá korunovace Ferdinanda Habsburského českým králem (1527). Kroniku psal autor ve 30. letech 16. století, vydána byla roku 1541 (kvůli požáru města a problémům s investory se distribuce posunula až do roku 1543).

Vesměs nikdy nebylo pochyb o vysoké literární hodnotě díla. Jazykem používaným v kronice je stručná, snadno čtivá čeština blízká lidové řeči. Na rozdíl od pozdějšího Daniela Adama z Veleslavína autor kroniky jazyk zbytečně nekomplikuje a nezdobí. Hájek byl vypravěčem vysokých kvalit, což dokládá i oblíbenost kroniky u čtenářů (zvláštní význam nabyla kronika v pobělohorské době, kde na jedné straně katolický autor nebyl podezřelý pro nábožensky intolerantní oficiální prostředí a kniha, psaná čtivou češtinou a často protiněmecky namířená, neztrácela půvab ani pro samotného českého čtenáře). Celá kronika byla náročný tiskařský počin, jedno z hlavních děl tiskárny Jana Severina mladšího. Zajímavý je soubor ilustrací zhotovených pro kroniku.

Nejkontroverznější složku díla představuje faktografie. Na chyby poukazovali autoři již od vydání, nicméně důležitá je kritika osvícence Gelasia Dobnera a kritika Františka Palackého způsobila na dlouho naprosté zavržení kroniky. Faktografie dodnes zůstává kontroverzní, nicméně bylo podniknuto několik vážných pokusů o obhajobu „sedmilháře“ Václava Hájka - například Zdeněk Beneš poukázal, že ve srovnání s dalšími humanistickými kronikami patří ta Hájkova mezi kritičtější.[1] Opravenou a doplněnou verzí Hájkovy Kroniky je dnes takřka neznámá kronika Jana Františka Beckovského s názvem Poselkyně starých příběhův českých z roku 1700, která měla v té době už nedostupnou Hájkovu Kroniku nahradit[2] (její moderní vydání se připravuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy).

Jiné Jazyky