Frederick Soddy

Frederick Soddy
Narození2. září 1877
Eastbourne, Anglie
Úmrtí22. září 1956
Brighton, Anglie
NárodnostBritská
Alma materAberystwyth University
Merton College, Oxford
PracovištěMcGill University (1900-1903)
University of Glasgow (1904-1914)
University of Aberdeen (1914-1919)
Oxfordská univerzita (1919-1936)
OborJaderná chemie, ekonomie
Známý díkyJaderná přeměna radioaktivních prvků
Radioizotopy
Zavedení termínu izotop
OceněníNobelova cena za chemii (1921)

Frederick Soddy (2. září 187722. září 1956) byl anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků. Také prokázal existenci izotopů některých radioaktivních prvků. Získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1921.

Biografie

Narodil se v Eastbourne v Anglii. Chodil na Eastbourne College a poté na Aberystwyth University a Merton College (Oxfordská univerzita). Mezi lety 1898 a 1900 pracoval jako výzkumník na Oxford University.[1]

V roce 1900 začal pracovat na McGill University v Montrealu (Québec, Kanada). S Ernestem Rutherfordem tam zkoumal radioaktivitu. Uvědomili si, že neobvyklé chování radioaktivních prvků je způsobeno rozpadem na jiné prvky. Tento rozpad také uvolňuje záření alfa, beta a gama. Když byla radioaktivita poprvé objevena, nevědělo se, co to způsobuje. Soddy a Rutherford prokázali, že při tomto procesu probíhá jaderná přeměna.[1]

V roce 1903 spolu se sirem Williamem Ramsayem na University College London ověřil, že při rozpadu radia vznikají alfa částice složené z kladně nabitých jader helia. V experimentu uzavřeli radium do tenké skleněné uzavřené nádoby, kterou umístili do další skleněné nádoby s tlustší stěnou. Alfa částice byly schopné projít tenkou stěnou, ale zarazily se na tlustší stěně. Po nějaké době spektrální analýza odhalila přítomnosti helia.[2]

Mezi lety 1904 a 1914 přednášel na University of Glasgow[1] a v té době prokázal, že se uran rozpadá na radium. Také ukázal, že radioaktivní prvek může mít více než jednu relativní atomovou hmotnost i za stejných chemických vlastností. Pro tuto vlastnost hmoty vytvořil nový pojem izotop,[1][3] což znamená „stejné místo“. Později J. J. Thomson rozšířil teorii izotopů i na neradioaktivní prvky. Soddy také ukázal, že atomové číslo se snižuje o dvě při alfa záření a při beta záření se o jedno zvyšuje.

V květnu 1910 byl zvolen členem Královské společnosti.[3] V roce 1921 získal Nobelovu cenu za chemii za výzkum radioaktivity a za výzkum izotopů.[1]

Jeho objevy z pole radioaktivity inspirovaly H. G. Wellse k napsání románu The World Set Free (1914), který je zasazen několik let do budoucnosti a ve kterém se objevují atomové bomby.

Zemřel v Brightonu v Anglii 22. září 1956.[1] Byl po něm pojmenován kráter Soddy na odvrácené straně Měsíce.

Jiné Jazyky
العربية: فردريك سودي
azərbaycanca: Frederik Soddi
تۆرکجه: فردریک سودی
беларуская: Фрэдэрык Содзі
беларуская (тарашкевіца)‎: Фрэдэрык Содзі
български: Фредерик Соди
español: Frederick Soddy
français: Frederick Soddy
Gàidhlig: Frederick Soddy
hrvatski: Frederick Soddy
Bahasa Indonesia: Frederick Soddy
italiano: Frederick Soddy
Malagasy: Frederick Soddy
Plattdüütsch: Frederick Soddy
Nederlands: Frederick Soddy
پنجابی: فریڈرک سوڈی
português: Frederick Soddy
Runa Simi: Frederick Soddy
română: Frederick Soddy
srpskohrvatski / српскохрватски: Frederick Soddy
Simple English: Frederick Soddy
slovenčina: Frederick Soddy
српски / srpski: Фредерик Соди
Kiswahili: Frederick Soddy
Türkçe: Frederick Soddy
українська: Фредерік Содді
oʻzbekcha/ўзбекча: Frederick Soddy
Tiếng Việt: Frederick Soddy
Yorùbá: Frederick Soddy
Bân-lâm-gú: Frederick Soddy