Život
Vládu opíral o úřednictvo a organizovanou správu (viz též legisté). Sňatkem s Janou I. Navarrskou získal v roce 1284 království navarrské a hrabství Champagne. S anglickým králem Eduardem I. vedl válku o Gaskoňsko, dočasně ovládl Flandry (1302 poražen u Kortrijku). Mocenský konflikt s papežem Bonifácem VIII. vyústil roku 1305 v papežovo zajetí a prosazení Francouze Klimenta V. na papežský stolec (od 1309 byla papežská rezidence přenesena do Avignonu).
| „ |
Ty, vznešený králi, po předcích vyvýšený nad všechny ostatní vládce jako ochránce víry a hubitel kacířstva, ty můžeš, máš a jsi povinen zajistit... aby řečený Bonifác byl zadržen a souzen jako kacíř... |
“ |
| —
Petr Dubois[1] |
K prosazení vlastní politiky svolal v roce 1302 poprvé generální stavy. Aby získal finanční prostředky, vystoupil 1307 proti řádu templářů, obvinil je z magie, sodomie a kacířství a zkonfiskoval jejich obrovský majetek. Templáře nechal uvěznit a roku 1310 na králův příkaz byli někteří upáleni a v roce 1312 dosáhl na papeži zrušení řádu. Dále vězněný velmistr templářského řádu Jacques de Molay a velkopreceptor Normandie Geoffroy de Charnay roku 1314 popřeli znovu vznesená obvinění a byli poté veřejně upáleni.
Dále Filip Sličný zlikvidoval trhy v Champagne a zavedl kvůli potřebě financování válečných výprav natrvalo daně, které máme v nezměněné podobě dodnes. Jeho přínos likvidaci volného trhu již nebyl v Evropě nikdy odčiněn. Zemřel při nehodě na lovu. Molay při své popravě proklel Filipa IV. a vyzval jej na Boží soud, což se také zdánlivě vyplnilo.
| „ |
... marnivost toho, který Seinu špiní, když rozhodne se minci falšovat a neuteče před divokou sviní... |
“ |
| — Dante Alighieri[2] |
