Evropské společenství uhlí a oceli

Zakládající členové ESUO

Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO), někdy také označované jako Montánní unie (název odvozen od francouzského „mont“ – hora) byla založena Pařížskou smlouvou jako mezinárodní organizace mezi 6 státy v roce 1952 na dobu padesáti let. Dá se považovat za základ Evropské unie. ESUO byla první organizací založenou na principu supranacionality.

ESUO bylo poprvé navrženo francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 5. března 1950 jako způsob jak zabránit další válce mezi Francií a Německem. Formálně bylo zřízeno v roce 1951 Pařížskou smlouvu podepsanou nejenom Francií a Německem, ale také Itálií a třemi státy Beneluxu: Belgií, Lucemburskem a Nizozemím. ESUO mělo mezi státy vytvořit společný trh pro obchod s uhlím a ocelí. ESUO bylo řízeno Vysokým úřadem.

ESUO se v roce 1957 spojilo s dvěma podobnými společenstvími, se kterými sdílelo členství a některé instituce. V roce 1969 se všechny jeho instituce spojily s institucemi EHS (dnes pouze ES), které se později stalo součástí EU. Ale ponechalo si svoji nezávislou identitu. V roce 2002 vypršela platnost Pařížské smlouvy. Vzhledem k tomu, že nebyla žádná vůle po jejím prodloužení, všechny aktivity a zdroje ESUO byly absorbovány Evropským společenstvím (ES). Během své existence ESUO uspělo ve vytváření společného trhu uhlí a oceli, ale nedokázalo zabránit poklesu průmyslu zabývajícího se uhlím a ocelí. Položilo ovšem základ pro budoucí Evropskou unii.

Jiné Jazyky
galego: CECA
srpskohrvatski / српскохрватски: Evropska zajednica za ugljen i čelik