Druhá světová válka

Druhá světová válka
Animace vývoje války v Evropě
Animace vývoje války v Evropě
trvání:1. září 19392. září 1945
místo:Evropa, Středomoří, Afrika, Tichomoří, Jihovýchodní Asie, Čína, Střední východ
casus belli:Přepadení vysílačky v Gliwicích
výsledek:Vítězství Spojenců:
strany
Spojenci a jejich kolonie:

Spojené království Britský Commonwealth

Sovětský svaz Sovětský svaz a jeho loutkové státy:
(1941–1945)

USA Spojené státy (1941–1945)

Čínská republika Čína (1937–1945)
Francie Francie

Free France 1940-1944 Svobodná Francie (1940–1944)
Poland (1928-1980) Polsko
Království Jugoslávie Jugoslávie
Československo Československo
Nizozemsko Nizozemské království
Belgie Belgie
Řecko Řecko
Norsko Norsko
Dánsko Dánsko
Lucembursko Lucembursko
Albania (1944-1946) Albánie
Egyptské království Egypt
Brazílie Brazílie
Mexiko Mexiko
Kuba Kuba
Ethiopia (1897-1936; 1941-1974) Etiopie (1936–1941)
Korea (1882-1910) Korea
Mongolsko Mongolsko
Nepál Nepál
Finsko Finsko (1944–1945)
Rumunsko Rumunsko (1944–1945)
Italské království Itálie (1943–1945)

Osa:

Nacistické Německo Německá říše, její
spojenci a loutkové
státy: (1939–1945)

Flag of Japan (1870–1999).svg Japonsko, jeho
kolonie a loutkové
státy: (1937–1945)

Italské království Itálie, její
kolonie a loutkové
státy: (1940–1943)

Rumunsko Rumunsko (1940–1944)

Bulharsko Bulharsko (1941–1944)
San Marino San Marino (1940–1943)

spolubojovníci:
Finsko Finsko
Irácké království Irák
Írán Írán

velitelé
Sovětský svaz Josif Stalin
USA Franklin Roosevelt
Spojené království Winston Churchill
Čínská republika Čankajšek
Svobodní Francouzi Charles de Gaulle
Poland (1928-1980) Władysław Sikorski
Jugoslávie Josip Broz Tito
Nacistické Německo Adolf Hitler
Flag of Japan (1870–1999).svg Hideki Tódžó
Flag of Japan (1870–1999).svg Hirohito
Italské království Benito Mussolini
Italské království Viktor Emanuel III.
Finsko Carl Gustaf Mannerheim
Francie Philippe Pétain

ztráty
Padlí vojáci:
přes 14 milionů
Civilní oběti:
přes 36 milionů
Celkové ztráty:
přes 50 milionů
Padlí vojáci:
přes 8 milionů
Civilní oběti:
přes 4 miliony
Celkové ztráty:
přes 12 milionů

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Válka v Evropě začala 1. září 1939, když nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku. 17. září napadl Polsko i Sovětský svaz. V Asii je za počátek druhé světové války považováno přepadení Číny Japonskem, které začalo již 7. července 1937. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. září téhož roku.

Příčiny války bývají hledány v důsledcích ideologií a politických směrů, jako jsou nacionalismus a imperialismus. Podle některých historiků byla příčinou nespokojenost Německa s Versailleskou smlouvou, která měla prohloubit jeho pocit ponížení, a v dopadech velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. Tyto vlivy zásadním způsobem oslabily mnoho evropských států, čímž umožnily vzestup nacismu (pod vedením např. Adolfa Hitlera), fašismu (pod vedením např. Benita Mussoliniho) a komunismu (pod vedením např. Josifa Vissarionoviče Stalina) a dalších totalitních států mimo Evropu.

Německé invazi do Polska předcházela smlouva o neútočení se Sovětským svazem (SSSR), takzvaný Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaná 24. srpna 1939 (avšak datovaná o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy – mimo jiných ustanovení – rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou stran. 17. září 1939, tedy šestnáct dní po německém útoku, zaútočil na Polsko také SSSR. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa).

Spojené státy americké, které už dříve poskytovaly některým Spojencům v počínající válce pomoc, vstoupily aktivně do války 7. prosince 1941 poté, co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harboru.

Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty. Příkladem genocidy se stal holokaust, kterému na základě nacistické rasové ideologie padlo za oběť šest milionů evropských Židů. Další milionové oběti byly ze strany slovanského obyvatelstva na územích východní fronty, kde bylo na 8 milionů civilních obětí. Civilní oběti podlehly nemocem a hladu vyvolanými válečnými operacemi německé a sovětské armády a masakrům nebo genocidě páchanými německými a sovětskými komandy na obsazených územích. Milionům obětí se podařilo předejít spojeneckými dodávkami nejen potravin do SSSR na základě Zákona o půjčce a pronájmu.[1] Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů, lze tak hovořit o vedení totální války. Taktéž pohled na „civilizované metody válčení“ se v mnoha ohledech výrazně proměnil, neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města, posléze se k nim samy uchýlily.

V samotném závěru války byla ustavena Organizace spojených národů, jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu. Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci: Sovětský svaz a Spojené státy americké. Jejich stále větší vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války, když Josif Stalin spustil napříč evropským kontinentem železnou oponu, která od sebe oddělila svobodný západní světkomunistické státy ve Východní Evropě poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi, což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe.

Jiné Jazyky
Alemannisch: Zweiter Weltkrieg
žemaitėška: Ontra svieta vaina
беларуская (тарашкевіца)‎: Другая сусьветная вайна
Bislama: Wol Wo Tu
brezhoneg: Eil Brezel-bed
Chavacano de Zamboanga: Segunda Guerra Mundial
qırımtatarca: Ekinci Cian cenki
dolnoserbski: Druga swětowa wójna
emiliàn e rumagnòl: Secånda guèra mundièl
English: World War II
Esperanto: Dua mondmilito
estremeñu: II Guerra Mundial
Nordfriisk: Naist Wäältkrich
Gàidhlig: An Dàrna Cogadh
客家語/Hak-kâ-ngî: Thi-ngi-chhṳ Sṳ-kie Thai-chan
Fiji Hindi: World War II
hornjoserbsce: Druha swětowa wójna
Bahasa Indonesia: Perang Dunia II
Patois: Wol Waar II
Basa Jawa: Perang Donya II
къарачай-малкъар: Экинчи дуния къазауат
Ripoarisch: Zweide Weltkresch
Lëtzebuergesch: Zweete Weltkrich
Lingua Franca Nova: Gera Mundal Du
لۊری شومالی: قی جٱهۊنی دویوم
Basa Banyumasan: Perang Donya II
Baso Minangkabau: Parang Dunia II
Bahasa Melayu: Perang Dunia Kedua
မြန်မာဘာသာ: ဒုတိယ ကမ္ဘာစစ်
مازِرونی: جهونی جنگ دوم
Dorerin Naoero: Eaket Eb II
Plattdüütsch: Tweete Weltkrieg
Nedersaksies: Tweede Wereldoorlog
नेपाल भाषा: तःहताः २
norsk nynorsk: Andre verdskrigen
Norfuk / Pitkern: World War II
davvisámegiella: Nubbi máilmmisoahti
srpskohrvatski / српскохрватски: Drugi svjetski rat
Simple English: World War II
slovenščina: Druga svetovna vojna
српски / srpski: Други светски рат
Basa Sunda: Perang Dunya II
Türkmençe: İkinji Jahan Urşy
ئۇيغۇرچە / Uyghurche: ئىككىنچى دۇنيا ئۇرۇشى
oʻzbekcha/ўзбекча: Ikkinchi jahon urushi
vepsän kel’: Toine mail'man soda
Volapük: Volakrig telid