DNA

Tento článek je o nositelce genetické informace. O metabolickém onemocnění pojednává článek dna.
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů

Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry). DNA je tedy pro život velmi důležitou látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu. U eukaryotických organizmů (jako např. rostliny a živočichové) je DNA hlavní složkou chromatinu, směsi nukleových kyselin a proteinů, a je uložena zejména uvnitř buněčného jádra, zatímco u prokaryot (např. bakterie a archea) se DNA nachází volně v cytoplazmě.

DNA je biologická makromolekulapolymer v podobě řetězce nukleotidů. Nukleotidy jsou vždy složeny z cukru deoxyribózy, fosfátové skupiny a jedné ze čtyř nukleových bází. Informační funkci mají právě báze, jimiž může být adenin A, guanin G, cytosin C nebo thymin T. První dvě patří mezi puriny, zbylé mezi tzv. pyrimidiny. Dvě vlákna DNA se často spojují a vytvářejí dvoušroubovici, jejíž tvar je tak slavný, že se stal kulturní ikonou moderní doby.[1] Dvoušroubovici DNA tvoří dvě navzájem spletené šroubovice, každá mířící opačným směrem (jsou antiparalelní). Mezi protilehlými bázemi obou vláken se vytvářejí vodíkové můstky, a to tři mezi guaninem a cytosinem nebo dva mezi adeninem a thyminem. Existují i jiné způsoby uspořádání řetězců, vymykající se tradiční představě dvoušroubovice.

Deoxyribonukleová kyselina je středem zájmu vědců nejen z biologických oborů a byly vyvinuty promyšlené techniky její izolace, separace, barvení, sekvenování, umělé syntézy a manipulace s ní pomocí metod genového inženýrství. Všechny tyto postupy jsou důležité i pro lékaře, kriminalisty či evoluční biology – DNA je zásadním materiálem v diagnostice nemocí, testech otcovství, při vyšetřování zločinů, přípravě plodin s novými vlastnostmi či třeba hledání příbuzenských vztahů mezi organismy. DNA je považována za nejchytřejší molekulu ve vesmíru, která nesmírně jednoduchým způsobem kódování dokázala stvořit trilióny organismů v neznámém počtu druhů.[2]

Jiné Jazyky
Afrikaans: DNS
አማርኛ: ዲ ኤን ኤ
مصرى: حمض نووى
অসমীয়া: ডি এন এ
башҡортса: ДНК
žemaitėška: DNR
беларуская (тарашкевіца)‎: Дэзоксырыбануклійная кісьля
Bahasa Banjar: Asam deoksiribonukleat
বাংলা: ডিএনএ
Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄: DNA
کوردی: دی ئێن ئەی
Cymraeg: DNA
dansk: DNA
Ελληνικά: DNA
English: DNA
Esperanto: DNA
eesti: DNA
estremeñu: ADN
فارسی: دی‌ان‌ای
suomi: DNA
føroyskt: DNA
Nordfriisk: DNA
furlan: DNA
客家語/Hak-kâ-ngî: DNA
עברית: DNA
Fiji Hindi: DNA
Kreyòl ayisyen: ADN
հայերեն: ԴՆԹ
Bahasa Indonesia: Asam deoksiribonukleat
íslenska: DNA
italiano: DNA
Basa Jawa: DNA
қазақша: ДНҚ
ಕನ್ನಡ: ಡಿ.ಎನ್.ಎ
한국어: DNA
Limburgs: DNA
lumbaart: DNA
македонски: ДНК
മലയാളം: ഡി.എൻ.എ
монгол: ДНХ
Bahasa Melayu: Asid deoksiribonukleik
မြန်မာဘာသာ: ဒီအန်အေ
नेपाली: डी एन ए
नेपाल भाषा: डी एन ए
norsk nynorsk: DNA
norsk: DNA
Novial: DNA
Oromoo: DNA
ਪੰਜਾਬੀ: ਡੀ.ਐੱਨ.ਏ.
Kapampangan: DNA
Papiamentu: ADN
Deitsch: DNA
Piemontèis: DNA
پنجابی: ڈی این اے
română: ADN
русиньскый: DNA
sicilianu: DNA
Scots: DNA
srpskohrvatski / српскохрватски: DNK
සිංහල: ඩී.එන්.ඒ.
Simple English: DNA
Soomaaliga: DNA
shqip: ADN
Basa Sunda: DNA
svenska: DNA
Kiswahili: DNA
தமிழ்: டி. என். ஏ.
Tagalog: DNA
Türkçe: DNA
oʻzbekcha/ўзбекча: Dezoksiribonuklein kislota
vèneto: DNA
Tiếng Việt: DNA
West-Vlams: DNA
Winaray: DNA
ייִדיש: DNA
Yorùbá: DNA
Bân-lâm-gú: DNA