Blanka Namurská

Blanka Namurská
švédská a norská královna
ManželMagnus IV. Švédský
Korunovace22. července 1336
Narození1320
Namur
Úmrtí1363
Kodaň
PotomciHaakon VI. Magnusson
Erik XII. Magnusson
RodDampierrové
OtecJan I. Namurský
MatkaMarie z Artois
Blanka Namurská na portrétu neznámého malíře z 19. století

Blanka de Namur (1318/1320, Namur1363, Kodaň) byla jako manželka švédského a norského krále Magnuse Erikssona norskou královnou v letech 13361355 a švédskou královnou od roku 1336 do své smrti.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako dcera namurského markraběte Jana I. a jeho manželky Marie z Artois. Své mládí strávila na zámku Wynendaele, rezidenci flanderských hrabat, kde se jí dostalo královského vychování, podobně jako její matce, příbuzné francouzského krále Ludvíka VIII.

Manželství, potomci

V roce 1335 se provdala za norského a švédského krále Magnuse Erikssona a následujícího roku byla korunována švédskou a norskou královnou.

Z manželství Blanky a krále Magnuse Erikssona se narodili dva synové:

  1. Erik (13391359); spolukrál Švédska (13561359);
  2. Haakon (13401380); norský král (13551380); spolukrál Švédska (13621364).

Královna

Pečeť královny Blanky Namurské

Mezi ženami v nejbližším Blančině okruhu na švédském královském dvoře byla svatá Brigita, která byla Blančinou rádkyní v duchovních záležitostech. Úzké vztahy mezi Brigitou a královnou se odrazily v podpoře, kterou královský pár poskytl světici při zakládání jejího řeholního řádu. (Nicméně, přesto později Brigita obvinila krále z homosexuality a královnu z cizoložství.)

Podle historických pramenů byla Blanka pověstná mimořádnou krásou a vynikajícím intelektem a byla opěvována řadou osob. Byla však také označována za zodpovědnou za smrt svého vlastního syna Erika Magnussona, jehož prý dala otrávit. Vztahy mezi Erikem a jeho rodiči vzaly za své, když se syn v roce 1356 rozhodl pozvednout zbraně proti vládě svého otce, což způsobilo, že Blanka a Magnus byli na stálém útěku. Ke smíření došlo v roce 1359, nedlouho poté však Erik zemřel, zemřela i jeho manželka Beatrix Bavorská. Fáma o otravě má zřejmě původ ve výroku samotného Erika, který údajně na smrtelném loži obvinil svou matku ze zločinu; současní historikové se však kloní k názoru, že příčinou smrti mohl být mor, který v té době ve Švédsku řádil.

Další rozšířená fáma se zakládala na předpokládaném románku královny a vévody Bengta Algotssona, jednoho z oblíbenců krále Magnuse. Fámy proti královně zřejmě měly ospravedlnit spiknutí šlechty proti nepopulární vládě Magnusově a rozhodnutí nahradit jej na trůně Albrechtem Meklenburským.

Smrt

Blanka odjela spolu se svým manželem do Dánska na svatbu svého druhého syna Haakona s dánskou princeznou Markétou, dcerou krále Valdemara Atterdaga. Během oslav Blanka nečekaně onemocněla a náhle zemřela, stejně jako dánský princ následník Kryštof. Údajně šlo o otravu (prostřednictvím nápoje), kterou měl proti švédskému královskému páru zosnovat sám Valdemar a která ho nakonec stála život vlastního syna. Král Magnus údajně rovněž onemocněl, byl však zachráněn svým lékařem. Blanka byla pochována v dánském Ringstedu v kostele sv. Bendta.

Jiné Jazyky