Bělorusko

Běloruská republika
Рэспубліка Беларусь
Respublika Belarus
Республика Беларусь
Respublika Belarus
vlajka Běloruska
vlajka
znak Běloruska
znak
Hymna: My, belarusy
Geografie

Location Belarus Europe.png Poloha Běloruska

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km² ( 84. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345  m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 53°31′42″ s. š., 28°2′48″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 549 747 [1] ( 93. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 46 ob. / km² ( 142. na světě)
HDI: 0,798 (vysoký) ( 50. na světě, 2014)
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové (11,4 %), Poláci (3,9 %), Ukrajinci (2,4 %), ostatní (1,1 %) [2]
Náboženství: pravoslavní (60 %), uniaté (15 %), římští katolíci (8 %)
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (postupný rozpad SSSR)
Prezident: Alexandr Lukašenko
Předseda vlády: Andrej Kobjakov
Měna: Běloruský rubl (BYN)
HDP/obyv. ( PPP): 17 697 [3] USD ( 65. na světě, 2015)
Giniho koeficient: 29,7 (2002)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 112 BLR BY
MPZ: BY
Telefonní předvolba: +375
Národní TLD: .by, .бел
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Bělorusko, oficiálním názvem Běloruská republika ( bělorusky zvuk Рэспу́бліка Белару́сь, Respublika Belarus; rusky Респу́блика Белару́сь, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s  Polskem (418 km), s  Litvou (640 km) a Lotyšskem (161 km) na západě, Ruskem (1 312 km) na severu a východě a Ukrajinou (1 111 km) na jihu. [4] Hlavním městem je Minsk.

Země má necelých 10 milionů obyvatel, z nichž většinu tvoří Bělorusové, nejpoužívanějším jazykem je však v současnosti ruština, která má stejně jako běloruština úřední status.

Bělorusko je nezávislé od roku 1991, kdy se stalo jednou z nástupnických republik Sovětského svazu. Je zakládajícím členem Společenství nezávislých států a zahraničně-politicky je silně orientováno na Rusko, s nímž roku 1997 vstoupilo do svazu. [5] Od roku 1994 je nepřetržitě prezidentem země Alexandr Lukašenko, který je západními zeměmi kritizován za nedemokratické postupy a potlačování opozice. Bělorusko je jediný stát v Evropě, který v praxi vykonává trest smrti. Bělorusko je označováno za poslední totalitní stát v Evropě. [6] [7] [8] [9]

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Dějiny Běloruska.

Středověk

Litevské velkoknížectví v 13.–15. století, v době největšího rozmachu; právě Bílá Rus spolu se starou Litvou tvořily jádro tohoto státu

Příchod slovanských kmenů na území dnešního Běloruska se datuje do prvního století našeho letopočtu. Na tomto území se usadily tři slovanské kmenové svazy: Kriviči, Dregoviči a Radimiči. První zmínky o běloruských knížectvích však pochází až z  9. století. Konkrétně jde o Polocké knížectví, jeden ze tří hlavních celků Kyjevské Rusi; později vznikly i další mocné útvary: Turovské, Grodecké a Novogrodecké knížectví. Kolem roku 992 dorazilo do běloruských zemí křesťanství (misionáři vyslaní z kyjevského centra Vladimírem I. Svatým). Po zániku Kyjevské Rusi (definitivně 1240) pod náporem Mongolů začala do mocensky rozdrobeného prostoru pronikat litevská knížata. Území tzv. Černé Rusi (okolí Novogrodku) si podřídil už kníže, později král Mindaugas v polovině 13. století, po roce 1316 (nástup Gediminase) už litevští panovníci systematicky připojovali jednotlivé běloruské a ukrajinské země ke svému soustátí. Také vzrůstající tlak německých vojsk ( Řád německých rytířů a Řád mečových rytířů) a nájezdy Tatarů/Mongolů přispěl k zformování litevsko-(bělo)ruské jednoty. Bílá Rus tvořila podstatnou část Velikého knížectví litevského (VKL). Hlavním městem byl zpočátku Novogrodek, od roku 1323 pak Vilnius (Vilno). Zlatá éra tohoto státního útvaru nastala zejména za vlády Vitolda Velikého. (Symboly tohoto státního celku, znak zvaný pahoňa a bílo-červeno-bílá vlajka, jsou dnes v Bělorusku zakázány.)

V rámci Rzeczypospolité (raný novověk)

Útoky moskevských vojsk na východní hranice země na konci 15. století si vynutily centralizaci státu a zvýšení finančních výdajů na vojsko. Na začátku 16. století, ztratila slábnoucí Litva východní část Bílé Rusi včetně města Smolenska ( 1514). V roce 1569 se Litva a sousední Polsko, do té doby spojené pouze osobou panovníka, sjednotily ve federativní stát nazvaný Republika obou národů, polsky Rzeczpospolita. Pro Litvu a Bílou Rus to znamenalo ztrátu některých území na jihu (dnes Ukrajina) a podřízení se svrchovanosti polského království, také částečnou polonizaci (především šlechty a kléru) a katolizaci, v roce 1697 bylo zakázáno používat běloruštinu v úředním styku, ovšem díky sjednocení bylo možné až do poloviny 17. století vzdorovat tlaku Ruského carství. V průběhu svého vývoje byla běloruština silně ovlivněna polštinou.

V letech 17721795 se dělením Polska země postupně stala součástí Ruského impéria. Běloruština byla následně omezována ve prospěch ruštiny a byla podporována pouze pravoslavná církev, zatímco řeckokatolická církev uznávající autoritu papeže byla potlačována. V letech 1830/ 31 pak propuklo v Polsku (tzv. Kongresovce), Litvě a Bílé Rusi protiruské povstání, které ale bylo tvrdě potlačeno. Roku 1839 byla zahájena silná rusifikace. Koncem 19. století a začátkem 20. století zesílilo národní hnutí, které usilovalo o samosprávu a opětovné zavedení běloruštiny.

Ve 20. století

Památník v Chatyni, kde v roce 1943 Němci upálili zaživa 149 vesničanů
9. května si Bělorusové připomínají vítězství ve Velké vlastenecké válce proti nacistickému Německu

Po zhroucení carského Ruska se v prosinci 1917 konal Všeběloruský sjezd, na kterém byla zvolena vláda Běloruska. Toto jednání však bylo přerušeno Rudou armádou, která následně v březnu 1918 musela ustoupit německé armádě. Političtí představitelé museli uprchnout do zahraničí. Politického zmatku využila bolševická strana, která vyhrála volby a 25. března 1918 vyhlásila Běloruskou lidovou republiku. Rudá armáda opět dorazila do Minsku a bolševici 1. ledna 1919 vyhlásili Běloruskou sovětskou socialistickou republiku. Po sovětsko-polské válce v roce 1921 připadla její západní část – tzv. Kresy (přibližně třetina území včetně Grodna a Brestu Litevského) Polsku, zbývající část včetně Minsku pak zůstala Běloruské SSR v rámci Sovětského svazu. Nacionalistická Druhá Polská republika zavírala běloruské školy a potlačovala používání běloruštiny. [10]

V září 1939 necelé dva týdny po německé invazi bylo Polsko z východu přepadeno Sovětským svazem; polská část Běloruska byla následně připojena k Běloruské SSR a byla zde zahájena kolektivizace. Německá invaze do SSSR během druhé světové války způsobila Bělorusku obrovské škody a ztrátu 2,2 miliónu lidských životů, což byla celá čtvrtina předválečné populace (okupační německá moc tu jako odpověď na velmi silné partyzánské hnutí uplatňovala taktiku spálené země, vyvražděny byly stovky vesnic). [11]

V roce 1945 byla ustanovena současná polsko-sovětská hranice, která nově probíhala asi o 200 km západněji někdejším polským vnitrozemím; většina lidí polské národnosti na získaných západních územích Běloruské SSR byla nuceně repatriována do Polska. Po válce byla poskytnuta Běloruské SSR centrálně řízená hospodářská pomoc, která významně pomohla k obnově ekonomiky.[ zdroj?] V 50. letech byla Běloruská SSR dosídlována Rusy a v menší míře také dalšími národy Sovětského svazu; současně opět zesílila rusifikace. V roce 1986 bylo Bělorusko postiženo černobylskou jadernou havárií.

Nezávislost

Alexandr Lukašenko, současný autoritářský prezident Běloruska a ruský prezident Dmitrij Medveděv

Dne 27. června 1990 vyhlásilo Bělorusko svou svrchovanost a v procesu rozpadu SSSR nakonec dne 25. srpna 1991 i plnou samostatnost. V současnosti Bělorusku vládne prezident Alexandr Lukašenko, který nečekaně zvítězil ve volbách v roce 1994 a od té doby posílil svou pozici. V  prezidentských volbách v roce 2006 mu byli protikandidáty společný kandidát běloruské opozice Aljaksandar Milinkevič, Sjarhej Hajdukevič a další nezávislý kandidát opozice Aljaksandar Kazulin. V roce 2010 se konaly další prezidentské volby, ve kterých získali Lukašenkovi protikandidáti zisk v hodnotě jednotek procent. Opozice označila volby za zmanipulované, následovaly pokojné demonstrace, které režim tvrdě rozehnal a hlavní představitele (včetně několika prezidentských protikandidátů) uvěznil. [12] V současné době zde působí organizace Člověk v tísni, která zde založila Centrum pro lidská práva a demokracii.

Jiné Jazyky
Acèh: Bèlarusia
адыгабзэ: Белоруссие
Afrikaans: Wit-Rusland
Alemannisch: Weißrussland
አማርኛ: ቤላሩስ
aragonés: Belarrusia
Ænglisc: Hwītrussland
ܐܪܡܝܐ: ܒܠܐܪܘܣ
asturianu: Bielorrusia
Aymar aru: Bilarus
azərbaycanca: Belarus
تۆرکجه: بلاروس
башҡортса: Беларусь
Boarisch: Weißrussland
žemaitėška: Baltarosėjė
Bikol Central: Belarus
беларуская: Беларусь
беларуская (тарашкевіца)‎: Беларусь
български: Беларус
भोजपुरी: बेलारूस
Bislama: Belarus
Bahasa Banjar: Bilarusia
বাংলা: বেলারুশ
བོད་ཡིག: བྷེ་ལ་རསུ།
বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী: বেলারুস
brezhoneg: Belarus
bosanski: Bjelorusija
буряад: Беларусь
català: Bielorússia
Chavacano de Zamboanga: Bielorusia
Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄: Belarus
нохчийн: Белорусси
Cebuano: Biyelorusya
ᏣᎳᎩ: ᏇᎳᎷᏍ
کوردی: بیلاڕووس
qırımtatarca: Belarus
kaszëbsczi: Biôłorusjô
словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ: Бѣла Роусь
Чӑвашла: Беларуç
Cymraeg: Belarws
Deutsch: Weißrussland
Zazaki: Belarus
dolnoserbski: Běłoruska
डोटेली: बेलारुस
ދިވެހިބަސް: ބެލަރޫސް
eʋegbe: Belarus
Ελληνικά: Λευκορωσία
English: Belarus
Esperanto: Belorusio
español: Bielorrusia
eesti: Valgevene
euskara: Bielorrusia
estremeñu: Bielorrússia
فارسی: بلاروس
Fulfulde: Belaruusiya
føroyskt: Hvítarussland
français: Biélorussie
arpetan: Bièlorussie
Nordfriisk: Witjruslun
furlan: Bielorussie
Gagauz: Biyaz Rusiya
Gàidhlig: A' Bhealaruis
galego: Bielorrusia
Avañe'ẽ: Vielorrúsia
गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni: बेलारूस
ગુજરાતી: બેલારુસ
Hausa: Belarus
客家語/Hak-kâ-ngî: Belarus
Hawaiʻi: Belarusa
עברית: בלארוס
हिन्दी: बेलारूस
Fiji Hindi: Belarus
hrvatski: Bjelorusija
hornjoserbsce: Běłoruska
Kreyòl ayisyen: Byelorisi
Հայերեն: Բելառուս
interlingua: Bielorussia
Bahasa Indonesia: Belarus
Interlingue: Bielorussia
Igbo: Belarus
Ilokano: Bielorusia
íslenska: Hvíta-Rússland
italiano: Bielorussia
日本語: ベラルーシ
Patois: Belarus
la .lojban.: belrus
Basa Jawa: Bélarus
ქართული: ბელარუსი
Qaraqalpaqsha: Belorussiya
Taqbaylit: Byilurusya
Адыгэбзэ: Урысыху
Kongo: Belarusia
қазақша: Беларусь
kalaallisut: Hvideruslandi
ಕನ್ನಡ: ಬೆಲಾರುಸ್
한국어: 벨라루스
Перем Коми: Беларусь
къарачай-малкъар: Белоруссия
Kurdî: Belarûs
kernowek: Belarussi
Кыргызча: Беларусия
Ladino: Bielorusia
Lëtzebuergesch: Wäissrussland
лезги: Беларусия
Luganda: Belarus
Limburgs: Wit-Rusland
Ligure: Bieloruscia
lumbaart: Bielurüssia
lingála: Bielorusia
لۊری شومالی: بئلاروٙس
lietuvių: Baltarusija
latgaļu: Boltkrīveja
latviešu: Baltkrievija
Malagasy: Belarosia
олык марий: Белоруссий
Māori: Pērara
македонски: Белорусија
മലയാളം: ബെലാറുസ്
монгол: Беларусь
молдовеняскэ: Беларус
मराठी: बेलारूस
кырык мары: Белорусси
Bahasa Melayu: Belarus
မြန်မာဘာသာ: ဘီလာရုဇ်နိုင်ငံ
مازِرونی: بلاروس
Dorerin Naoero: Berarut
Napulitano: Bielorussia
Plattdüütsch: Wittrussland
Nedersaksies: Wit-Ruslaand
नेपाली: बेलारुस
नेपाल भाषा: बेलारुस
Nederlands: Wit-Rusland
norsk nynorsk: Kviterussland
Novial: Belarus
occitan: Bielorussia
Livvinkarjala: Valgo-Ven'a
Oromoo: Beelaarus
ଓଡ଼ିଆ: ବେଲାଋଷ
ਪੰਜਾਬੀ: ਬੇਲਾਰੂਸ
Pangasinan: Belaro
Kapampangan: Bielorusya
Papiamentu: Belarus
Picard: Biélorussie
पालि: बेलारूस
Norfuk / Pitkern: Belerus
polski: Białoruś
Piemontèis: Bielorussia
پنجابی: بیلارس
Ποντιακά: Λευκορουσία
پښتو: بېلاروس
português: Bielorrússia
Runa Simi: Bilarus
rumantsch: Bielorussia
română: Belarus
armãneashti: Arusia albã
tarandíne: Russie Vianghe
русский: Белоруссия
русиньскый: Білорусь
Kinyarwanda: Belarusi
संस्कृतम्: शुक्लरास्या
саха тыла: Беларусь
sicilianu: Bielurussia
davvisámegiella: Vilges-Ruošša
Sängö: Belarüsi
srpskohrvatski / српскохрватски: Belorusija
සිංහල: බෙලාරස්
Simple English: Belarus
slovenčina: Bielorusko
slovenščina: Belorusija
chiShona: Belarus
Soomaaliga: Belarus
српски / srpski: Белорусија
Sranantongo: Belarusikondre
SiSwati: IBhelalasi
Sesotho: Belarus
Seeltersk: Wietruslound
Basa Sunda: Bélarus
svenska: Vitryssland
Kiswahili: Belarus
ślůnski: Bjołoruś
தமிழ்: பெலருஸ்
తెలుగు: బెలారస్
тоҷикӣ: Беларус
ትግርኛ: ቤላሩስ
Türkmençe: Belarus
Tagalog: Belarus
Tok Pisin: Belaras
Türkçe: Beyaz Rusya
Xitsonga: Belarus
татарча/tatarça: Беларусия
chiTumbuka: Belarus
Twi: Belarus
reo tahiti: Pierorūtia
удмурт: Белоруссия
ئۇيغۇرچە / Uyghurche: بېلورۇسسىيە
українська: Білорусь
اردو: بیلاروس
oʻzbekcha/ўзбекча: Belarus
vèneto: Biełorusia
vepsän kel’: Vaugedvenäma
Tiếng Việt: Belarus
West-Vlams: Wit-Rusland
Volapük: Belarusän
Winaray: Belarus
Wolof: Belaarus
吴语: 白俄罗斯
მარგალური: ბელარუსი
ייִדיש: בעלארוס
Yorùbá: Bẹ̀lárùs
Zeêuws: Wit-Rusland
中文: 白俄罗斯
文言: 白俄羅斯
Bân-lâm-gú: Belarus
粵語: 白俄羅斯
isiZulu: IBelarusi