Aun Schan Su Ťij

Daw Aun Schan Su Ťij

Tajemník Národní ligy pro demokracii
Úřadující
Ve funkci od:
27. září 1988

Členka Sněmovny reprezentantů Svazového shromáždění Myanmaru
Úřadující
Ve funkci od:
2. květen 2012
Předchůdce Soe Tint
Volební obvod Kawhmu
Většina 46,730 (71.38%)
Stranická příslušnost
Členství Národní liga pro demokracii

Narození 19. června 1945 (72 let)
Rangún
Národnost Barmánka
Choť Michael Aris
Rodiče Aun Schan, Chin Ťij
Děti Alexander, Kim
Sídlo Nové Dillí ( 19601964)
Oxford (od 1964)
New York (od 1969)
Šimla
Londýn
jezero Inya
Myanmar
Rangún
Alma mater Dáma Shri Ram College pro ženy ( 19601964)
St Hugh's College ( 19641967)
SOAS, University of London ( 1987neznámá hodnota)
Základní vzdělání High School No. 1 Dagon
Profese politička, spisovatelka a ochránkyně lidských práv
Náboženství théravádový buddhismus
Ocenění Thorolf Rafto Memorial Prize
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Nobelova cena za mír
Cena Džaváharlála Néhrúa
International Simón Bolívar Prize
… více na Wikidatech
Podpis Aun Schan Su Ťij, podpis
Commons အောင်ဆန်းစုကြည်
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aun Schan Su Ťij ( barmsky အောင်ဆန်းစုကြည်, v anglické transkripci Aung San Suu Kyi; * 19. června 1945 v Rangúnu v Barmě) je politička a generální tajemnice strany Národní liga pro demokracii v Myanmaru (Barma). Od března 2016 je barmskou ministryní zahraničí a od dubna téhož roku speciální státní poradkyní (nově zřízená funkce) a prezidentskou mluvčí.

V roce 1990 obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1991 na návrh Václava Havla Nobelovu cenu míru.

Je dcerou generála Aun Schana, zakladatele Komunistické strany Barmy, který v roce 1947 vyjednal nezávislost Barmy na Spojeném království a v témže roce byl zavražděn svými konkurenty.

Životopis

Aun Schan Su Ťij vystudovala na Oxfordské univerzitě v Anglii, kde potkala svého budoucího manžela, se kterým má dvě děti. Do Barmy se vrátila v roce 1988, aby se starala o svoji nemocnou matku.

Ve stejném roce odstoupil dlouholetý vůdce vládnoucí socialistické strany, generál Ne Win, což vedlo k masovým demonstracím za demokratizaci. Demonstrace byly násilně potlačeny a nová vojenská junta převzala moc. Aun Schan Su Ťij, silně ovlivněná Gándhího filozofií nenásilí, vstoupila do politiky, aby pomohla demokratizaci. Vládnoucí vojenská junta ji ale v roce 1989 zavřela do domácího vězení. Byla jí nabídnuta svoboda, pokud odejde ze země, což ale Aun Schan Su Ťij odmítla.

Vojenská junta v roce 1990 vyhlásila všeobecné volby, které strana Národní liga pro demokracii vedená Aun Schan Su Ťij přesvědčivě vyhrála. Výsledky ale junta prohlásila za neplatné a odmítla ji předat moc. To vedlo k mezinárodnímu odsouzení junty a (částečně i) k udělení Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij v následujícím roce. Finanční cenu v hodnotě 1,3 miliónu amerických dolarů Aun Schan Su Ťij použila k založení zdravotní a vzdělávací nadace pro lid Barmy. V roce 1990 byla Aun Schan Su Ťij Evropským parlamentem udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.

Barack Obama a Hillary Clintonová s Aun Schan Su Ťij v jejím domě v Rangúnu

Z domácího vězení byla propuštěna v červenci 1995. Bylo jí také dáno jasně najevo, že pokud opustí zemi, aby navštívila svoji rodinu v Anglii, nebude jí povolen návrat. Aun Schan Su Ťij zůstala v Myanmaru a už se nikdy neuviděla se svým manželem, který zemřel v roce 1999.

Opakovaně jí bylo znemožněno setkat se s přívrženci své strany a v září 2000 na ní bylo znovu uvaleno domácí vězení. Po sérii vyjednávání vedených Organizací spojených národů (OSN) byla propuštěna 6. května 2002 . Vládní mluvčí řekl, že Aun Schan Su Ťij má svobodu pohybu, „protože jsme přesvědčeni, že můžeme jeden druhému věřit“. Aun Schan Su Ťij prohlásila, že nastává „nový úsvit pro naši zemi“.

Od května 2003 byla opět internována v Rangúnu, kde žila v částečné izolaci pod dozorem vojenské junty. Po vládním režimem nepovolené návštěvě Američana Johna Yettowa jí bylo domácí vězení v srpnu 2009 prodlouženo o dalších 18 měsíců. 13. listopadu 2010 byla propuštěna z domácího vězení. [1]

V listopadu 2015 Su Ťij vyhrála volby a stala se neoficiální hlavou státu. V září 2017 Aun Schan Su Ťij obhajovala postup myanmarské armády, která prováděla etnické čistky vůči muslimské menšině Rohingyů. Podle Su Ťij se jednalo o protiteroristickou operaci. [2]

Jiné Jazyky
Afrikaans: Aung San Suu Kyi
Alemannisch: Aung San Suu Kyi
aragonés: Aung San Suu Kyi
asturianu: Aung San Suu Kyi
башҡортса: Аун Сан Су Чжи
Bikol Central: Aung San Suu Kyi
беларуская: Аўн Сан Су Чжы
беларуская (тарашкевіца)‎: Аўн Сан Су Чжы
български: Аун Сан Су Чи
Bahasa Banjar: Aung San Suu Kyi
brezhoneg: Aung San Suu Kyi
डोटेली: आङ सान सु की
Esperanto: Aung San Suu Kyi
føroyskt: Aung San Suu Kyi
français: Aung San Suu Kyi
客家語/Hak-kâ-ngî: Aung San Suu Kyi
Bahasa Indonesia: Aung San Suu Kyi
íslenska: Aung San Suu Kyi
Basa Jawa: Aung San Suu Kyi
ქართული: აუნ სან სუ ჩი
한국어: 아웅산수찌
Lëtzebuergesch: Aung San Suu Kyi
lietuvių: Aung San Suu Kyi
latviešu: Auna Sana Su Či
मैथिली: आङ सान सुकी
Bahasa Melayu: Aung San Suu Kyi
مازِرونی: آنگ سان سوچی
नेपाली: आङ सान सुकी
Nederlands: Aung San Suu Kyi
norsk nynorsk: Aung San Suu Kyi
português: Aung San Suu Kyi
Runa Simi: Aung San Suu Kyi
संस्कृतम्: अङ्ग सान् सू की
sicilianu: Aung San Suu Ky
srpskohrvatski / српскохрватски: Aung San Suu Kyi
Simple English: Aung San Suu Kyi
slovenčina: Aun Schan Su Ťij
slovenščina: Aung San Su Či
српски / srpski: Аунг Сан Су Ћи
Kiswahili: Aung San Suu Kyi
Türkçe: Ang San Su Çi
українська: Аун Сан Су Чжі
Tiếng Việt: Aung San Suu Kyi
中文: 翁山蘇姬
Bân-lâm-gú: Aung San Suu Kyi
粵語: 昂山素姬