Aristoxenos

Další významy jsou uvedeny na stránce Aristoxenos (rozcestník).
Aristoxenos / Ἀριστόξενος
Novodobý idealizovaný Aristoxenův portrét
Narozeníkolem 360 př. n. l.
Taranto
Úmrtíasi 300 př. n. l.
?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

AristoxenosTaranta, či z Tarentu (starořecky Ἀριστόξενος Aristóxenos; * kolem 360 př. n. l. zřejmě v Tarantu – asi 300 př. n. l., ?), byl řecký filosofhudební teoretik. Je považován za zakladatele hudební vědy, a to především díky svému spisu Harmonikon stoicheion (Ἁρμονικῶν στοιχείων, Základy hudební teorie), jehož fragmenty se dochovaly, na rozdíl od jeho spisů filozofických.[1]

Vzdělání

Narodil se jako syn Spintara, Sokratova žáka. Nejprve se učil u pythagorejce Xenofila z Chalkidiky a učitele hudby Lampra, a později v Aténách byl žákem Aristotelovým a příslušníkem peripatetické školy. Jeho spisy jsou nejstarší dochovaná antická pojednání o hudbě.

Podle středověkého slovníku Suda se po Aristotelově smrti od svého učitele s hořkostí odvrátil, to když zjistil, že Aristoteles určil za svého nástupce v čele peripatetické školy Theofrasta. Jiný aristotelovský filozof, Aristoklés z Messeny, to však ve svých dějinách filozofie z 1. století nepotvrzuje. Suda Aristoxenovi rovněž přisuzuje sotva uvěřitelný počet 453 spisů.

Jiné Jazyky
العربية: أرسطكاس
Deutsch: Aristoxenos
English: Aristoxenus
español: Aristóxeno
français: Aristoxène
italiano: Aristosseno
қазақша: Аристоксен
Latina: Aristoxenus
Nederlands: Aristoxenos
polski: Arystoksenos
português: Aristóxenes
tarandíne: Aristosseno
русский: Аристоксен
svenska: Aristoxenos
Türkçe: Aristoksenos
українська: Аристоксен
oʻzbekcha/ўзбекча: Aristoksen
Tiếng Việt: Aristoxenus