Alexandr Nikolajevič Skrjabin

Alexandr Nikolajevič Skrjabin
Skrjabin Alexander.jpg
Základní informace
Narození 6. ledna 1872
Moskva
Úmrtí 27. dubna 1915 (ve věku 43 let)
Moskva
Žánry Symbolismus
Povolání hudební skladatel, klavírista a vysokoškolský učitel
Nástroje klavír
Manžel(ka) Tatjana Schlözer
Děti Julian Scriabin
Ariadna Scriabina
Marina Scriabine
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Nikolajevič Skrjabin (rusky Алекса́ндр Никола́евич Скря́бин; 25. prosince 1871/ 6. ledna 1872 Moskva – 14./ 27. dubna 1915 tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel, který se stal zakladatelem ruské moderní hudby. Původně se chtěl věnovat vojenské kariéře, nakonec ale vstoupil na moskevskou konzervatoř, kde studoval skladbu u Tanějeva a Arenského a klavír u Safonova. Prosadil se nejen jako skladatel, ale i jako brilantní pianista, často vystupující i v západní Evropě. Pozornost vzbuzovala i jeho filosofie vycházející z krajně individualistických a okultních pozic.

Život

Skrjabin se narodil 6. ledna 1872 (podle juliánského kalendáře 25. prosince 1871) v moskevské aristokratické rodině. Jeho otec i všichni strýcové byli vojenskými důstojníky. Matka byla klavíristkou, žačkou Teodora Leszetyckého. Zemřela na tuberkulózu, když byl Alexandrovi pouhý jeden rok.

Po matčině smrti odešel Sašův otec v diplomatických službách do Turecka a syna zanechal v péči babičky, tety a pratety. Sám se později znovu oženil a měl řadu dalších dětí. Hudba provázela Skrjabina od dětství. Neúspěšně se pokusil vytvořit dětský orchestr a ve svém loutkovém divadle uváděl vlastní hry a opery. Na klavír byl žákem Nikolaje Zvereva, který byl také učitelem Sergeje Rachmaninova.

V roce 1882 se stal studentem 2. moskevského sboru kadetů. Vynikal v teoretických předmětech. Vojenského drilu byl pro slabou tělesnou konstrukci ušetřen, takže získal více času na hudební vzdělávání. Kromě klavíru studoval hudební teorii u Sergeje Tanějeva. Po dokončení kadetky vstoupil na Moskevskou konzervatoř a stal se žákem Vasilije Iljiče Safonova (klavír) a [[Anton Arenskij|Antona Arenského] (skladba). Spolupráce s Arenským nepřinesla očekávané výsledky a v roce 1891 byl ze třídy kompozice vyloučen. Klavírní studia však dokončil v roce 1892 s vynikajícím prospěchem. Získal malou zlatou medaili (velkou zlatou medaili získal v témže ročníku Sergej Rachmaninov).

Po dokončení konzervatoře se Skrjabin hodlal stát koncertním klavíristou. V roce 1894 si přehrál pravou ruku a nějakou dobu nemohl vystupovat. V srpnu 1897 se oženil s Věrou Ivanovnou Isakovičovou, mladou klavíristkou pocházející z moskevské šlechty. Když se mu obnovila schopnost ruky, odjel s manželkou do zahraničí a na koncertech uváděli převážně Skrjabinovy vlastní skladby. Do Ruska se vrátili v roce 1898 a v červenci téhož roku se jim narodila první dcera Jelena. Později měli ještě dceru Marii (1901) a syna Lva (1902)

V září roku 1898 byl jmenován profesorem Moskevské konzervatoře a v roce 1903 přednášel také na ženském Moskevském institutu sv. Kateřiny. V následujícím roce se však všech pedagigkých povinností zřekl, neboť byl zcela zaneprázdněn vlastní tvůrčí činností

Koncem roku 1902 se Skrjabin seznámil s klavíristkou Taťánou Fjodorovnou Šljocerovou. Odešel od své rodiny a požádal o rozvod. Jeho žena nikdy k rozvodu nedala souhlas. Skrjabin však v dalších letech žil s Taťánou, měl s ní 3 děti a po smrti skladatele se Taťána stala správkyní jeho pozůstalosti.

Do roku 1910 trávil Skrjabin většinu času v zahraničí. Žil v Paříži a v Bruselu a vystupoval jako klavírista a dirigent. I po návratu do Moskvy pokračoval v koncertní činnosti. Poslední koncerty uskutečníl v roce 1915.

Zemřel 27. dubna 1915 na sepsi způsobenou špatně léčeným furunkulem v nasolabiálním trojúhelníku. Je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě. V domě, který před smrtí se svou druhou rodinou obýval, bylo zřízeno Státní muzeum A. N. Skrjabina.

Jiné Jazyky
azərbaycanca: Aleksandr Skryabin
Nederlands: Aleksandr Skrjabin
norsk nynorsk: Aleksandr Skrjabin
português: Alexander Scriabin
Simple English: Alexander Scriabin
Tiếng Việt: Alexander Scriabin