AIM-9 Sidewinder

Nasazování střely AIM-9 Sidewinder na letoun F/A-18 Hornet amerického námořnictva na palubě lodi USS George Washington (CVN-73), únor 1998.

AIM-9 Sidewinder je nadzvuková řízená střela krátkého dosahu určená k boji proti vzdušným cílům. Ve výbavě ji mají především stíhací letouny a vrtulníky. Má infračervené navádění. Přestože do služby vstoupila již v 50. letech, díky neustálým modernizacím dodnes patří k nejrozšířenějším řízeným střelám na světě.

Charakteristika

Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974.

Vývoj střely zadalo americké námořnictvo na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v roce 1953. V roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu, letounu typu MiG-15,[1] bylo střelou AIM-9B dosaženo 24. září 1958, během souboje mezi 30 MiG-15 a MiG-17 Letectva Čínské lidové republiky a 14 F-86F Sabre 3. stíhacího křídla Letectva Čínské republiky (Tchajwanu) v němž si tchajwanští piloti nárokovali celkem 10 sestřelů, z toho 4 dosažené raketami, zatímco Čínská lidová republika přiznává ztrátu jedné stíhačky a poškození druhé, která se s nevybuchlou raketou Sidewinder v trupu vrátila na základnu.[2] Střely AIM-9 byly široce používány ve vietnamské válce, kde jimi bylo sestřeleno 82 nepřátelských letounů. Naopak varianta AIM-9L byla roku 1982 s velkým úspěchem nasazena Royal Navy ve falklandské válce. Od 80. let dodnes je standardním Sidewinderem verze AIM-9M. Ve vývoji je zatím nejnovější varianta AIM-9X.

Jiné Jazyky