Čeština

Čeština
Map of Czech language.svg
Mapa některých oblastí, v nichž je čeština většinovým či menšinovým jazykem
Rozšíření ČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
USAUSA USA
KanadaKanada Kanada
NěmeckoNěmecko Německo
RakouskoRakousko Rakousko
RumunskoRumunsko Rumunsko
AustrálieAustrálie Austrálie
UkrajinaUkrajina Ukrajina
SrbskoSrbsko Srbsko
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RumunskoRumunsko Rumunsko
PolskoPolsko Polsko
Počet mluvčích 13,2 milionu (2017)
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
Úřední jazyk Česko Česko
Evropská unie Evropská unie
Slovensko Slovensko (částečně)
Kódy
ISO 639-1 cs
ISO 639-2 cze (B)
ces (T)
ISO 639-3 ces
Ethnologue CES
Wikipedie
https://cs.wikipedia.org

Český jazyk neboli čeština je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté polštině a lužické srbštině. Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století. Je částečně ovlivněná latinou a němčinou. Česky psaná literatura se objevuje od 14. století. První písemné památky jsou však již z 12. století.

Češtinou jako mateřským jazykem mluví zhruba 10,7 milionu lidí – prakticky všichni v České republice. Celkový počet českých mluvčích se odhaduje na 13,2 milionu, což zahrnuje 2,5 milionu uživatelů češtiny jako druhého jazyka.[1] V důsledku několika vystěhovaleckých vln ve druhé polovině 19. a ve 20. století hovoří totiž česky i desetitisíce emigrantů a jejich potomků, zejména na Slovensku, v USA (55 tisíc mluvčích[1]), Kanadě, Německu, Rakousku, Rumunsku, Austrálii, na Ukrajině, v Srbsku (37 tisíc mluvčích[1]), Chorvatsku (6290 mluvčích[1]), Rumunsku (2170 mluvčích[1]), Polsku (1430 mluvčích[1]) a v řadě dalších zemí.

Čeština je flektivní jazyk vyznačující se komplikovaným systémem skloňování a časování a velmi volným slovosledem. K písemným záznamům používá latinku doplněnou o znaky s diakritikou. Pro výslovnost je charakteristický pevný přízvuk na první slabice, opozice délky samohlásek a specifická souhláskař“ (zvýšená alveolární vibranta = znělá dásňová kmitavá souhláska).

Dělí se na:

Koexistence spisovné a obecné češtiny je některými autory označována jako diglosie.

Spisovný standard neupravuje žádný zákon, ale kodifikuje jej v praxi svými obecně uznávanými doporučujícími publikacemi Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky[2] a formálně jejich schválením pro výuku i Ministerstvo školství.

Čeština (spisovná) je úředním jazykem České republiky a Evropské unie.[3] V úředním styku lze češtinu používat také na Slovensku.[4][5]

Jiné Jazyky
Аҧсшәа: Ачех бызшәа
Afrikaans: Tsjeggies
አማርኛ: ቼክኛ
aragonés: Idioma checo
Ænglisc: Bæmisc sprǣc
العربية: لغة تشيكية
مصرى: تشيكى
asturianu: Idioma checu
azərbaycanca: Çex dili
تۆرکجه: چک دیلی
žemaitėška: Čeku kalba
беларуская: Чэшская мова
беларуская (тарашкевіца)‎: Чэская мова
български: Чешки език
বাংলা: চেক ভাষা
brezhoneg: Tchekeg
bosanski: Češki jezik
català: Txec
Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄: Ciĕk-káik-ngṳ̄
нохчийн: Чехийн мотт
qırımtatarca: Çeh tili
kaszëbsczi: Czesczi jãzëk
словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ: Чєшьскъ ѩꙁꙑкъ
Чӑвашла: Чех чĕлхи
Cymraeg: Tsieceg
Zazaki: Çeki
dolnoserbski: Česka rěc
Ελληνικά: Τσεχική γλώσσα
Esperanto: Ĉeĥa lingvo
español: Idioma checo
euskara: Txekiera
فارسی: زبان چکی
føroyskt: Kekkiskt mál
français: Tchèque
arpetan: Tch·èco
Nordfriisk: Tschechisk spriak
furlan: Lenghe ceche
Frysk: Tsjechysk
Gaeilge: An tSeicis
Gagauz: Çeh dili
Gàidhlig: Seacais
galego: Lingua checa
گیلکی: چکي زوؤن
Gaelg: Sheckish
客家語/Hak-kâ-ngî: Chhia̍p-khiet-ngî
Hawaiʻi: ʻōlelo Tiekia
עברית: צ'כית
हिन्दी: चॅक भाषा
Fiji Hindi: Czech bhasa
hrvatski: Češki jezik
hornjoserbsce: Čěšćina
magyar: Cseh nyelv
հայերեն: Չեխերեն
interlingua: Lingua chec
Bahasa Indonesia: Bahasa Ceska
íslenska: Tékkneska
italiano: Lingua ceca
日本語: チェコ語
Basa Jawa: Basa Céko
ქართული: ჩეხური ენა
қазақша: Чех тілі
ಕನ್ನಡ: ಚೆಕ್ ಭಾಷೆ
한국어: 체코어
коми: Чех кыв
kernowek: Chekek
Lëtzebuergesch: Tschechesch
лезги: Чех чIал
Lingua Franca Nova: Txesce (lingua)
Limburgs: Tsjechisch
Ligure: Lengua ceca
lumbaart: Lengua ceca
lietuvių: Čekų kalba
latviešu: Čehu valoda
мокшень: Чехонь кяль
олык марий: Чех йылме
македонски: Чешки јазик
മലയാളം: ചെക്ക് ഭാഷ
монгол: Чех хэл
मराठी: चेक भाषा
Bahasa Melayu: Bahasa Czech
эрзянь: Чехень кель
مازِرونی: چکی
Nedersaksies: Tsjechies
नेपाली: चेक भाषा
नेपाल भाषा: चेक भाषा
Nederlands: Tsjechisch
norsk nynorsk: Tsjekkisk
norsk: Tsjekkisk
occitan: Chèc (lenga)
ਪੰਜਾਬੀ: ਚੈੱਕ ਭਾਸ਼ਾ
Piemontèis: Lenga ceca
پنجابی: چیک بولی
پښتو: چېکي ژبه
português: Língua tcheca
Runa Simi: Chiku simi
rumantsch: Lingua tscheca
română: Limba cehă
русский: Чешский язык
русиньскый: Чеськый язык
Kinyarwanda: Igiceke
sardu: Limba ceca
Scots: Czech leid
davvisámegiella: Čeahkagiella
srpskohrvatski / српскохрватски: Češki jezik
Simple English: Czech language
slovenčina: Čeština
slovenščina: Češčina
Gagana Samoa: Fa'aSieki
српски / srpski: Чешки језик
svenska: Tjeckiska
Kiswahili: Kicheki
ślůnski: Czesko godka
தமிழ்: செக் மொழி
тоҷикӣ: Забони чехӣ
Tagalog: Wikang Tseko
Türkçe: Çekçe
удмурт: Чех кыл
ئۇيغۇرچە / Uyghurche: چېخ تىلى
українська: Чеська мова
اردو: چیک زبان
oʻzbekcha/ўзбекча: Chex tili
vèneto: Łéngoa ceca
vepsän kel’: Čehan kel'
Tiếng Việt: Tiếng Séc
Volapük: Tsyegänapük
walon: Tcheke
吴语: 捷克語
მარგალური: ჩეხური ნინა
ייִדיש: טשעכיש
中文: 捷克语
文言: 捷克語
Bân-lâm-gú: Chesko-gí
粵語: 捷克文
isiZulu: IsiTsheki